Důležitým prvkem byla snaha větrat dům pasivně, jak je tomu zvykem právě v asijských zemích. Nechat proudit vzduch, aby vyhříval a větral dům tak, aby bylo zapotřebí co nejméně energie. A i když by měl dům co nejvíc využívat vnitřní prostor, musí v něm být jasné spojení s přírodou.
A tak architekti z CplusC Architectural Workshop připravili dům, který přesně splňuje výše uvedené požadavky. Pozemek, na kterém je dům postaven, je obklíčen dvojicí silnic, takže vlastně potřeba sevřeného soukromého prostoru byla nasnadě. Plechový a dřevěný povrch domu mu pak dal i jeho název Iron Maiden. Jenže tento kabát je vlastně jen ochrannou obálkou jinak velmi otevřené budovy uvnitř. Ta je rozdělena na dvě části – jako údolí, které protíná potok, i zde teče prostředkem stavby v betonových a cortenových nádržích potůček. Voda svým odparem vytváří příjemné klima, dělí, ale nerozděluje dům na část pobytovou a společenskou. Ta pobytová má směrem ke středu zajímavou věc – ochozy. Pokoje v domě mají velká okna a také velké posuvné stěny, které se mohou zcela otevřít, čímž se spojí s pochozími lávkami a schody. Každý pokoj se tak může v mžiku připojit k centru dění. Party dětí se může rozlít z pokoje na ochozy.
Ve společenské části je velká kuchyně s jídelnou a obývací, nebo spíš odpočinková část je v patře s výhledem do konce zahrady. Dole pak ještě najdeme dlouhatánský plavecký bazén.