Rozvojové části obcí na jednu stranu dávají majitelům možnost uskutečnit jejich architektonické sny, aniž by bylo nutné se příliš ohlížet na sousedy, protože na okolních parcelách prostě zatím nic nestojí. Na druhou stranu je právě tento aspekt svazující, neboť předem není jasné, co vedle vyroste a jak si budou stavby vzájemně vizuálně rozumět. Architekti ze studia boq architekti se podobně jako jiní jejich kolegové domnívají, že v takovém případě je vhodnější se tvarově a barevně uskromnit a nebýt tím, kdo bude z budoucí čtvrti extravagantně vyzařovat. Přesto dům, který pro majitele takové parcely na jižní Moravě navrhli, poutá pozornost už zdáli. Originální řešení si přitom vystačí s černou, bílou, dřevem a kamenem.
Skrytý poklad
Majitelé parcely potřebovali dům pro sebe a své dvě děti, s nimiž rádi tráví čas společnými domácími aktivitami. Zároveň chtěli klidné útočiště a toužili i po venkovním bazénu.
„Musím říct, že jsme si s majiteli velmi rychle porozuměli, takže se spolupráce odvíjela o to snáze,“ vypráví Jana Stachová ze studia boq architekti a Miroslav Stach pokračuje: „Tím, že nebylo čeho se v bezprostředním okolí pozemku chytit, rozhodli jsme se vytvořit solitér odkazující k místní vesnické zástavbě, ovšem v moderním hávu. Zvolili jsme proto dům s atriem, kde se soukromý svět zdánlivě uzavře uvnitř, ale zase je zde velmi živo, protože jednotlivé části domu spolu přes atrium čile komunikují.“
Ovšem i z vnější strany dům zejména se zahradou propojují velká okna a spojení existuje také mezi zahradou a vnitřním atriem. S ohledem na typickou vesnickou zástavbu v místě dům působí jako přízemní, další prostory se totiž skrývají v polozapuštěném suterénu směrem do zahrady. Přes spodní podlaží vede i průchod do atria, aniž by tím byly narušeny kompaktní linie budovy.
Vesnické mimikry
Zvenku dům tvarem a rozložením připomíná venkovské stavení se stodolou obklopené dalšími, nižšími budovami. Protilehlé vyšší části domu se sedlovou střechou mají fasádu obloženou opalovaným dřevem, zatímco nižší části s plochou střechou jsou omítnuty bíle. Příjezdovou cestu ke garáži i paralelní chodníček ke vchodu tvoří šedá dlažba, zatímco z opačné strany na zahradě obklopuje okolí bazénu a zejména zadlabaný průchod pod přízemím do atria kámen.
Do domu se vstupuje vyšším tmavým křídlem, jehož část ustupuje směrem do hmoty budovy, takže prostor před vchodem chrání přesah sedlové střechy. V bílém kvádru vedle se skrývá garáž. Uvnitř lze z garáže projít přes šatnu do vstupní haly s výhledem přes atrium do obytné místnosti ležící v části naproti. K ní vede cesta buď cestou vlevo kolem pracovny, prádelny, spíže a posléze kuchyně, nebo okolo atria napravo podél pokojů dětí a ložnice rodičů.
Obytná místnost s kuchyní a jídelnou na jedné straně a prostorným posezením na druhé má prosklenou stěnu do zahrady. Posuvnými dveřmi se dá projít na terasu a k bazénu. Význam obytné místnosti jako hlavního společenského prostoru umocňuje otevření až do krovu. „Gradace prostoru je naše oblíbené téma,“ vysvětluje Miroslav Stach. „Rádi v projektech používáme rozdílnou výšku místností, a tím měníme jejich atmosféru, tedy to, jak se člověk uvnitř cítí. Zatímco pro ložnice se hodí nižší výška vytvářející pocit intimity, obývací pokoj s vysokým stropem naplňuje energie a světlo.“
Místo na práci
Kuchyňská linka má část u stěny, kde jsou na jedné straně shromážděné velké spotřebiče a zbytek zabírá dřez, varná deska a malá pracovní plocha. Kuchyňský ostrůvek na přání majitelů mimo úložný prostor uvnitř skýtá pouze velkou pracovní plochu, což rodina často využívá během společného vaření s dětmi. Aby ostrůvek nepůsobil příliš těžce, nesahají skřínky až k zemi, ale stojí na kovových nohách. Na druhém konci místnosti zabírá celou stěnu velká knihovna s televizí běžně skrytou za posuvným panelem. Knihovna v šedé a přírodní barvě dřeva vznikla stejně jako ostatní pevný nábytek podle návrhu architektů. Do knihovny architekti zakomponovali drobný detail, když jednu ze svislých lamel posunuli lehce našikmo – tato drobná nepravidelnost knihovnu oživuje.
Ostění vedle kuchyně, část linky a knihovny pokrývá frézované dřevo. „Velká plocha se svislými řezy působí v místnosti jako jiná struktura, ale přitom jde o stejný materiál jako na podlaze. Kdybychom použili takové množství dřeva bez rozlišení, bylo by ho v místnosti vizuálně moc,“ přibližuje Jana Stachová.
V atriu je na úrovni přízemí okrasná zahrádka, vévodí jí javor dlanitolistý, jehož červené listy zpestří výhled během podzimního období. Druhou část atria zabírá schodiště do suterénu a terasa k místnostem dole.
Do spodního podlaží vede i druhé schodiště v interiéru. Kromě hostinského pokoje s příslušenstvím se v suterénu nachází velká místnost sloužící jako herna a hudebna. Prosklenými dveřmi z ní lze projít na terasu v atriu a průchodem mezi kamennými stěnami vyběhnout do zahrady.
boq architekti
Ing. arch. Jana Stachová a Ing. arch. Miroslav Stach začali spolupracovat již během studia na Fakultě architektury ČVUT. Ateliér boq architekti založili koncem roku 2014. Pozornost věnují zejména bydlení, řeší širokou škálu projektů od interiérů malých bytů přes individuální rodinné domy až po obytné lokality a bytové domy. Charakteristickým znakem jejich tvorby je práce s prostorem, která začíná u promyšlené dispozice, pozornost věnují i současnému výtvarnému umění. V jejich karlínském ateliéru vznikla galerie Jeden obraz, která dává prostor zavedeným i vycházejícím talentům současné umělecké scény, a propojuje tak umělce s potenciálními zákazníky.
www.boqarchitekti.cz
Základní údaje
- Autoři: Jana Stachová, Miroslav Stach, boq architekti
- Zastavěná plocha: 330 m2
- Užitná plocha: 340 m2
- Konstrukce: zděná
- Fasáda: dřevěný obklad, omítka
- Střecha: plechová
- Okna: hliníková
- Podlahy: dřevěné
- Vytápění: tepelné čerpadlo, podlahové vytápění
Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada 6/23.