Většina příběhů o bydlení začíná stejně. A tak začal i příběh mladé rodiny, kterou jsme navštívili tentokrát. Našemu manželskému páru se narodila druhá dcera a rodiče chtěli, aby jejich děti vyrůstaly v klidném a čistém prostředí. A tak Petr s Janou začali hledat své nové bydlení, které nakonec vyřešili velmi zajímavě.
Manželský pár donedávna bydlel se dvěma dcerami v panelákovém bytě na jednom z pražských sídlišť, a tak jejich tužba po novém a větším domě byla jistě
pochopitelná. Situace, kterou leckdo z nás zná a dovede pochopit. „Chtěli jsme prostě pryč, když se nám narodila druhá dcera, začal nám být náš malý byt ještě menším,“ vkládá se do rozhovoru i paní Jana. A pokračuje: „Žít ve městě, kde je vše na dosah ruky, je fajn, ale když přijdou děti, změní se i vaše hodnoty a před svým pohodlím upřednostňujete jejich potřeby. To byl také důvod toho, proč jsme zvolili dům se zahradou na vesnici a ne větší byt v Praze.“
Po roce a půl skončilo vytrvalé hledání vhodného pozemku pro dům mladé rodiny. I přes rodinné úspory na něj měli k dispozici omezený rozpočet. Po úspěšném nalezení manželé odstartovali s poměrně přesnou představou, jak by měl jejich dům vypadat, hledání vhodného developera, který by jejich představy dokázal zrealizovat. Nakonec Petr s Janou vybrali katalogový dům z nabídky velké tuzemské firmy, u které měli jistotu, že jejich vysněné bydlení dotáhne včas a v požadované kvalitě do konce. Jejich volba se ukázala jako správná: vybraný a zrealizovaný dům odpovídá tomu, co prodejce nabízel a manželé si představovali. „Předem jsme byli připraveni, že každá změna, kterou si na domě prosadíme - a že jich nebylo málo, nás také něco bude stát, každý prvek navíc se prostě platí…,“ popisuje průběh stavby pan Petr.
„Měli jsme problém ve změnách smluv. Ale s právnickou pomocí jsme i tento zádrhel vyřešili,“ pokračuje pan Petr. A nakonec i stavba, která má tvar písmene L - byť s dílčími nedodělky a jednou reklamací - dobře dopadla. Dům byl postaven a mladá rodina se mohla začít stěhovat a zařizovat.
Vzhledem k tomu, že financovat stavbu není pro mladou rodinu zrovna malou zátěží, zvláště, když je paní Jana na mateřské, má se pan Petr jako soukromník co ohánět, aby vše profinancoval. „Manžel teď musí vydělávat, abychom poplatili všechny dluhy, v práci je tedy od nevidím do nevidím, a tak většina interiérových úprav padla na mne. Nebylo to snadné. Stálo mě to nejedno dohadování a přemlouvání, například s obkladači, kteří nám dělali koupelnu. Když mi potřetí sundávali křivý obklad a říkali mi, ale paninko, vy si toho navymýšlíte, myslela jsem, že je už vyhodím a udělám si to raději sama. Vyhodila jsem je, až když koupelnu dodělali a na další práce tohoto typu si raději našla někoho jiného,“ popisuje paní Jana své strasti spojené se zařizováním, dnes již s úsměvem.
„Samozřejmě interiér není ještě úplně dokončený. Vlastně celé první patro ještě čeká na přestavbu. Plánujeme tam pokojíky pro holky,“ komentuje dále postupný vývoj výstavby domku Jana.
Jak vlastně zajímavé nové interiéry vznikaly? „Začátek nebyl vůbec jednoduchý, museli jsme se z bytu přestěhovat během týdne, protože jsme ho měli tou dobou již prodaný a noví majitelé se již potřebovali přestěhovat, a tak jsme dům přebírali ve stádiu „holobyt“. Nejdříve jsme tedy zařídili pro chod rodiny nejdůležitější místnosti jako kuchyni, obývací pokoj, koupelnu a provizorní dětský pokoj. Do patra půjdeme až časem, až zase trochu našetříme,“ říká Petr a Jana si přebírá slovo a popisuje nám zařízení kuchyně: „Při zařizování kuchyně jsem preferovala moderní, tvarově jednoduchou a hlavně funkční sestavu. Kuchyni jsme si zařídili v místnosti, ze které máme výhled i výstup do zahrady. Je to praktické - v létě se můžeme s jídlem pohodlně přesunout ven a hlavně tu mám i kontrolu nad dcerami, když si hrají na
zahradě.“ V kuchyni, stejně jako v obývacím pokoji převládá modrá barva v kombinaci se světlým dřevem. Záměr paní Jany zařídit kuchyň jednoduše, moderně a účelně se jí bezpochyby zdařil. Dominantou obývacího pokoje, který v sobě nezapře střídmost a náklonnost k jednoduchému designu, je pak modrá sedací souprava a točité schodiště, kterým se dá vystoupat do zatím nezařízeného patra, kde v budoucnu vzniknou pokojíky pro dcery a další koupelna. Zatím mají obě slečny pokoj společný, do kterého se vstupuje, stejně jako do obývacího pokoje, přes centrální halu.
Přestože mají naši hostitelé ještě co zařizovat, je vidět, že se ubírají správným směrem - zařízené místnosti působí velmi příjemně a útulně, nikde nic nechybí ani nepřebývá.__________ Povšimněte si: točitého schodiště s netypicky řešeným zavěšením; střídmých interiérů domu
-var-Foto: Iveta Kopicová
