Ten potok je totiž na Novém Zélandu ve městě Christchurch. Tohle město se bohužel zapsalo do světových dějin tragickým teroristickým činem, ale jinak jde o celkem malebné místo na Jižním ostrově Nového Zélandu. Proč je tedy místo pro náš dům tak nevhodné? Je tu hned několik hledisek. Ten potok je totiž několik dní v roce řeka. Tady docela dost prší a potok se rozlévá do šířky a vystupuje i z vysokých břehů. Obyvatelé podél něj si už museli zvyknout, že jim tak jednou za dva roky sebere voda kus terasy či domu. Nebo si je museli postavit úplně mimo dosah vody.

To byl případ i domu, který zde stál. Jenže byl malý, starý a přece jen se občas k němu voda dostala. A pak přišlo zemětřesení (ano, další pohroma), která dům natolik poškodila, že už nebylo reálné jej opravovat. A tak majitelé požádali AW Architects, aby navrhli dům nový, moderní, který by se nějakých přírodních živlů nezalekl.

Dva domy

Andrew Watson, Prue Johnstone a Altaire Mandell dali hlavy dohromady a ponořili se do problému, který ještě vzrostl, když místní regule určily, že dům se musí přisadit co nejvíc k potoku a nejde ho posouvat dál od něj.

A tak vznikl koncept domu, který zčásti sedí na břehu a zčásti stojí na pilotech, zaražených do dna potočního břehu. Největší vysunutá část je rozměrná terasa, ale i roh domu levituje ve vzduchu. Tedy on je alespoň opticky usazen na gabionových koších, ve kterých jsou vyskládané říční valouny. Ty vytváří opěrný bod, ale zároveň jsou průtočné, takže když voda vystoupá ze břehů, kamenům ani gabionovému opletu neublíží, proteče skrz a po opadnutí stačí tuto zeď jen opláchnout čistou vodou.

Samotný dům je vlastně dvojitý. Je složen z menšího vstupního objektu, kde je garáž, prádelna, koupelna a dvě ložnice. Druhá část blíž k potoku pak je delší a výrazně prosklená. Zde mají ložnici majitelé, je tu rozměrná kuchyně i obývací pokoj, studovna apod.

Obě části pak spojuje jedna prosklená chodba, která je vlastně vstupní předsíní. Z ní se pak může chodit do jedné či druhé části.

Dům je celý pokryt cedrovým dřevem, velká část oken je zastíněna posuvnými dřevěnými okenicemi, které zlepšují tepelný komfort uvnitř. Konstrukce domu pak využívá dřevěný a kovový rám, do kterého jsou vmontovány prefabrikované panely. Samozřejmě jde o výrazně teplou oblast, takže zimy tu nejsou nijak drsné. Proto stačila tloušťka stěn 140 mm.

Zajímavý je ale i příběh celého pozemku. Ten je velmi dlouhý a akorát tak na šířku domu. Majitelé se ovšem rozhodli, že oni celý pozemek nemusí potřebovat. A tak jednou, až se rozhodnou a budou potřebovat peníze, odprodají přední dva díly pozemku, kde se budou moct postavit další dva domy. Po straně pak je i místo pro příjezd, takže tímto mají i zabezpečenou investici do budoucna.

  • Autor: AW Architects
  • Podlahová plocha: 256 m2
  • Foto: Lisa Gane