Architektka Iveta Langerová a její manžel původně žili v centru Prahy. Společně navštěvovali kamarády v Hrdlořezích a lokalitu si zamilovali. Ale nedoufali, že by se jim mohlo podařit získat zde nemovitost. „Je to tady celé malé, opravdu jen pár ulic, pár domů a nové už se stavět nemohou,“ vysvětluje architektka. „Začali jsme tedy hledat jinde, ale náhoda nám nakonec přála. Vyskočilo na mě upozornění z realitky, že právě v naší vysněné lokalitě je na prodej dům. Hned jsme se tam jeli podívat a byla to láska na první pohled.“

Bourat, nebo zachránit?

Přízemí domu bylo obyvatelné, tak se do něj Langerovi nastěhovali a začali připravovat rekonstrukci. Přípravy trvaly rok, během něhož řešili projekt a také stavební povolení. Jeho získání komplikovala rozlehlá garáž za domem, kterou využíval předchozí majitel jako autodílnu. Tu bylo potřeba zbourat a postavit na okraji pozemku, aby zahrada získala větší prostor.

Další, dosti závažnou otázkou bylo, zda dům zbourat a postavit kompletně nový, nebo zachovat, co jde, a na to navázat? Architektka měla jasno – navrhla přestavbu, při níž se zachovaly alespoň obvodové zdi. „Kdybychom dům zbourali, určitě by to celé netrvalo tak dlouho a pravděpodobně by to vyšlo lépe i finančně, přesto jsme se rozhodli zachovat alespoň zdi. Jsem ráda, když se zachová kontinuita a v nové stavbě zůstane i část té původní. A rozhodnutí určitě nelitujeme, naopak – zdi jsou silné půl metru, což teď oceňujeme třeba kvůli bezrámovým oknům, které mají přirozeně široké parapety, takže se na nich dá pohodlně sedět,“ popisuje spokojená majitelka.

Na třetí pokus

Před zahájením stavby se Langerovi odstěhovali, aby nechali prostor stavební firmě, a předem zaplatili poměrně vysoké zálohy. Firma však brzy po začátku prací přestala dodržovat termíny a po krátké době bylo jasné, že je třeba hledat nového dodavatele. Další firma se zdála výkonnější, ale i s ní se Langerovi nakonec rozloučili a jejich dům dostavěla třetí firma. Ani ona však nedodržovala termíny stoprocentně. Majitelé ji tedy nechali dokončit stavební práce včetně obkladů, ale pak ztratili trpělivost, do nedokončeného domu se nastěhovali a zbytek prací jako vzduchotechniku, elektroinstalace nebo truhlářské práce řešili sami pomocí subdodavatelů. „Spali jsme tady tenkrát na matraci na zemi, moc pohodlné to nebylo, ale byla to výborná motivace k co nejrychlejšímu dokončení,“ vzpomíná Iveta Langerová.

Chcete číst dál?

- jak se liší dvě zahrady u domu

- proč interiéru dominuje bílá barva

- co bylo na projektu nejobtížnější

To vše a mnoho dalších informací a fotografií najdete v srpnovém čísle časopisu DŮM & ZAHRADA, které vychází 20. července.