Papírová izolace

Když vám bude zima třeba ve stanu, vycpěte si oblečení novinami. Ucítíte, jak báječný izolant papír vlastně je. A toho se dá využít i ve stavebnictví. Z celulózy, sedliny z čističek odpadních vod a jílu se vytváří pod tlakem při vysokých teplotách cihličky, které mohou být použity jako vynikající pevný izolant. Na trhu je u nás ale moc nenajdete. To spíš foukanou izolaci, což je vlastně rozvlákněný a upravený načesaný novinový papír, smíchaný pro snížení hořlavosti třeba s kyselinou boritou. Díky tomu se papír vlastně stává nehořlavým, když v pohodě odolává teplotám i nad 100 °C a nad ně i tak nehoří, ale vytváří samozhášivou sklovitou hmotu. Ta odolává přímému plamenu překvapivě lépe než většina jiných izolací.

Výhodou foukané papírové izolace je i velmi vysoký zvukový útlum, schopnost hospodařit s přirozenými výkyvy vlhkosti a vysoký fázový posun (eliminace teplotních extrémů) či malá náchylnost na vlhnutí. Nevýhodou je, že se může sesednout, a tedy i lokálně zmenšit tloušťku izolace.

Izolace z ovčí vlny

I váš dům může mít nádherný svetr z ovčí vlny. A úplně stejně, jako ten svetr ochrání vás, tak dokáže ochránit i dům. Ovčí vlna má spousty výhod. Třeba součinitel tepelné vodivosti λ = 0,035 – 0,040 W/mK. Že jde o ekologický a příjemný materiál, nemusíme asi nikoho přesvědčovat. Navíc má zásadní vynikající vlastnost – je hydrofobní, takže je vodovzdorná v rámci své struktury, přitom je hydroskopická. To znamená, že s vlhkostí dokáže pracovat. V případě nadměrné vlhkosti v interiéru ji dokáže do sebe absorbovat (zvládne klidně třetinu své vlastní váhy doplnit vodou, aniž by to nějak změnilo její izolační vlastnosti) a v případě suchého vzduchu dokáže tuto vlhkost opět uvolňovat.

Pokud jde o hoření, tak bod samovznícení je asi třikrát vyšší, než je tomu u dřeva. Pod plamenem pak vlákno nehoří, ale taví se bez odkapávání. A hlavně při hoření nevznikají žádné toxické plyny.

Samozřejmě, že největší nevýhodou izolace z ovčí vlny je cena.

Sláma

Zajímavou alternativou izolací je sláma. Slámové balíky se zdají být jednoduchou, ekologickou a dostupnou alternativou. Ale jen na první pohled. Získání slaměných balíků je totiž problém, který bývá někdy neřešitelný. Vše totiž záleží na počasí. Sláma se musí balit za sucha a musí jí být dost. Sláma se musí balit do pevných balíků (na míře slisování slámy závisí izolační vlastnosti), které se buď vecpou do dřevěné nosné konstrukce, nebo je sláma sama nosná. Slaměná stěna, tvořená nosnou dřevěnou konstrukcí se může omítnout ihned. V systému „nosné slámy“ se slaměná stěna zatěžuje, poté zajistí a omítne.

Cena je velmi nízká (počítejte s cenou 25 Kč za balík, ale rozptyl je větší – od 8 do 40 Kč, přičemž balíků na dům se 100 m² je zapotřebí asi 1200 ks), ale zvyšuje se tím, že náročnost stavby je opravdu vysoká. Sláma není lehoučký polystyren a práce s balíky je těžká dřina na několik týdnů. Navíc nesmí na stavbě balíky zmoknout ani zvlhnout pod plachtou.

Hodně se lidé bojí slámy kvůli riziku požáru. Silně slisovaný balík ale v sobě nemá dostatek kyslíku na hoření, takže pouze dodoutnává z povrchu. Je to jako když hodíte do ohně telefonní seznam – také neshoří. Oboustranně omítnuté balíky pak podle rakouských testů vykazují ohnivzdornost F90, tedy odolnost po dobu devadesáti minut. Největší riziko požáru je paradoxně na stavbě, kde se povalují stébla slámy. Ty se musí neustále zametat a uklízet, aby nedošlo k jejich vznícení třeba od elektrického nářadí apod.

Další problém lidé vidí v tom, že do slámy by se mohli usídlit hlodavci. Ovšem lisovaná sláma má expanzivní vlastnost, takže každá vykousaná chodbička se okamžitě zacelí, což se samozřejmě hlodavcům nelíbí. Proto je spíš problém v tom, aby ve slámě bylo co nejméně zrníček obilí, které by mohli chodit hlodavci jíst, a pak je velmi důležitá absence trávy a dalších biologických doplňků, které podléhají zkáze dřív než sláma. Tudíž je třeba hlavně sledovat, zda do balíků neteče voda, protože sláma musí zůstat suchá, aby nezplesnivěla. Pokud to tak bude, vydrží desetiletí, což dokazují i sto let staré domy se slámovou izolací na půdách.

CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V ČASOPISU DŮM&ZAHRADA 11/17. Objednat lze samostatné číslo nebo získat předplatné, a to přes e-mail: predplatne-casopisu@vlmedia.cz, online na Předplatné časopisů nebo telefonicky: 272 015 015. Je tu možnost i elektronického předplatného pro vaše mobilní telefony, počítače či tablety.