Na Slovanech, jak se jmenuje celá zdejší oblast, přitom najdete neuvěřitelné množství krás, které zůstávají skryty jak většině turistů, tak dokonce i domácím. Pokud jste vy čtenáři z Prahy, schválně si sáhněte do svědomí a zamyslete se, kdy naposledy jste navštívili klášter Na Slovanech neboli Emauzský klášter, kterému nikdo už dnes neřekne jinak než Emauzy?

A zase ta historie

Ať se v Praze podíváte kamkoli, najdete historii, velmi často spjatou s osobou Karla IV. Ano, ani tady se nevzepřeme historické fádnosti. Emauzy pochází skutečně z dob Karla IV. V té době český a římský král podepsal v Norimberku zakládací listinu.

Po papežském svolení, vydaném předchozího roku, tak mohlo vzniknout místo, kde by benediktini slovanského ritu „vykládali slovo Boží, kázali a sloužili mši ve slovanském jazyce“. Kromě Panny Marie bylo opatství zasvěceno také sv. Jeronýmovi, překladateli Starého a Nového zákona z hebrejštiny a řečtiny do latiny. Dalšími patrony se stali slovanští misionáři sv. Cyril a Metoděj, kteří byli úzce spojeni s počátky českého státu, a sv. Vojtěch a sv. Prokop jakožto zakladatel Sázavského kláštera, rovněž místa s tradicí liturgie a vzdělanosti ve slovanském jazyce. [1]

Podívejte se na dokument o rekonstrukci Emauzského kláštera:

Zdroj: Youtube

A proč Emauzy, když zdmi prostupuje tolik svatých a blahořečených? Protože kostel kláštera byl slavnostně zasvěcen na Velikonoční pondělí, kdy se v ten den vždy předčítala část evangelia o zjevení Ježíše Krista učedníkům putujícím do Emauz. A tak slovo Emauzy prosakovalo natolik do mluvy, až se z něj stalo synonymum právě pro celý benediktinský klášter při chrámu Panny Marie a slovanských patronů.

Z baroka do gotiky a pak do kosmu

Během staletí byl klášter mnohokrát přestavován. Třeba v sedmnáctém století do barokního stylu, v osmnáctém v novogotickém stylu. Největší přestavba byla nedobrovolná a násilná. Byla během druhé světové války. Klášter ještě za dob Protektorátu fungoval, ale vysílala odtud vysílačka Magda, která byla prozrazena. Opat Arnošt Vykoukal, který odboj podporoval, následně zemřel v Dachau a zbylí řeholníci byli vyhnáni. Z Emauz se stal lazaret. Ten byl v roce 1945 zasažen třemi těžkými leteckými pumami a utrpěl těžké škody. Zvlášť kostel téměř padl k zemi celý.

Po světové válce se rozhodlo, že opatství v centru města bude zrekonstruováno, a to i přesto, že o návratu benediktinů se nikdy neuvažovalo. Postupná obnova byla završena zaklenutím kostela novou střechou. Ovšem tehdejší architekti se rozhodli, že vytvoří odvážnější projekt.

Architekt František Maria Černý, který se hlásil k silné funkcionalistické skupině a byl členem Devětsilu i spolku Mánes, se rozhodl zakomponovat do nových věží obě staré formy věží kostela – barokní i novogotické. A to vše v materiálu tak moderním a novodobým, jako budou jeho linky – v betonu. A tak obdivovatel LeCorbusiera vytvořil vysoké propletené betonové špice, zakončené zlatými korouhvemi, od kterých se neustále odráží slunce. Ty se zakrojily do nebe v letech 1964-1968 a staly se na dlouho turistickou atrakcí, když skvěle spojily historii s modernou.

Pojďte se sami přesvědčit

Tak až budete o víkendu v Praze, zkuste se vymanit z davů u stánků s předraženými langoši a svařákem a zajeďte se podívat na Emauzy. Uvidíte je sice jen zvenku, protože otevřeny jsou v zimě jen ve všední dny od 11 do 16 hodin, ale i tak objevíte spoustu nádherných míst a zákoutí. Například probíhají stále obnovy veřejných míst i zahrad kláštera. A až vám zkřehnou ruce a budete se chtít ohřát a třeba se podívat na nějakou další zajímavou architekturu, tak hned za zdí kláštera je středisko architektury CAMP (Centrum Architektury a Městského Plánování) s galerií a zajímavými výstavami.

A pokud by vám tohle bylo málo, nedaleko je i světoznámý Tančící dům, na Karlově náměstí můžete navštívit vyhlídku na vysokánské věži Novoměstské radnice, a kdyby vám to bylo ještě málo, málo známé jsou i střechy paláce Lucerna. O nich si řekneme když tak někdy příště.

Zdroj: [1] Opatství-Emauzy, CAMP, prahaneznama.cz, denik.cz