Kokarda je menší 30 až 40 cm vysoká trvalka, která nás už na první pohled zaujme krásou svých květů. Většinou se jedná o kombinaci sytě červené nebo červenohnědé barvy uprostřed se zářivě žlutou po okrajích. Není to ale pravidlo, protože od této rostliny existuje asi 12 druhů a každý má své specifické vybarvení. Jak je typické u čeledi hvězdicovitých rostlin, bývá střed květu tvořen z velkého množství tyčinek a okolo paprsčitě vyrůstají okvětní lístky. Listy kopinatého nebo laločnatého tvaru (podle druhu) bývají chlupaté.

RozšířeníPůvodní vlastí těchto rostlin je Střední a Jižní Amerika, odkud se dostaly do Evropy jako ozdobné zahradní květiny. Pěstují se na záhonech ve větších skupinách, což dává lépe vyniknout jejich barvám. Jsou rovněž ideální pro předzahrádky, terasy a smíšené záhony.

KvětenstvíDoba květu je poměrně dlouhá. Pohybuje se od června až do září, což už samo o sobě napovídá, že nás kokardy jako okrasné květiny rozhodně nezklamou.

PěstováníNejlépe se jim daří na slunném stanovišti, kde je hlinito-písčitá zem. Přemokřené půdy nemají rády. Abychom podpořili další květenství a prodloužili dobu kvetení, je třeba zavadlé květy okamžitě odstříhávat. Výjimku děláme pouze v případě, že chceme získat semínka k dalšímu rozmnožování.

Trvalka, která stoupá na oblibě

Rudbekie patří mezi vytrvalé zahradní rostliny, které se v poslední době těší veliké oblibě. Je to dáno nejenom nádhernými květy, ale též mimořádnými léčivými vlastnostmi. Z řady druhů je nejpopulárnější třapatka nachová, známá též pod latinským názvem Echinacea purpurea, která je mezi stoupenci přírodní medicíny hotovým pokladem. Dorůstá výšky až 180 cm a na dálku upoutá naši pozornost nápadnými květy s typickým červenožlutým středem a světle fialovými okvětními lístky. Okolo nich se slétají spousty čmeláků, ale bez povšimnutí je však neminou ani motýli.

Tato bylina pochází ze Severní Ameriky, kde patřila k léčivým rostlinám indiánů. Ve volné přírodě se vyskytuje na slunných místech s vlhčí dobře propustnou půdou. Nyní se s ní můžeme setkat už ve většině okrasných a bylinkových zahradách po celé Evropě.

KvětenstvíVe středoevropských podmínkách kvete od července do září i déle.

PěstováníRudbekiím se dobře daří na slunných stanovištích s propustnou hlinito-písčitou půdou, kterou pravidelným zaléváním udržujeme ve vlhkém stavu. Jsou to trvalky dobře snášející zimu, takže na jednom stanovišti mohou růst více let. Při sběru kořenů minimálně čtyři! Množí se semeny, která můžeme získat v semenářských prodejnách i s podrobným návodem.

-šum-Foto: www.profimedia.cz