Borovice limba (Pinus cembra L) je krásný jehličnatý strom, který v zahradě udělá radost nejenom svému majiteli, ale i veverkám, které si přijdou pochutnat na jejích semínkách. Pro většinu pěstitelů však bude hlavním argumentem, proč tímto stromem ozdobit svou zahradu, jeho majestátní vzhled.

Má vejčitou, u země rozvětvenou korunu protkanou větvemi s hustě nahlučenými svazečky dlouhých jehlic, působících navzdory odlišnému stáří kompaktním dojmem. Zprvu hladká šedozelená kůra se mění postupem let v hnědou rozpraskanou borku, tak typickou pro tento druh jehličnanů.

V dospělém věku sice dorůstá borovice limba výšky okolo 20 m, toho se však příliš obávat nemusíme. Než úplně vyroste, uplyne většinou 400 let, takže tuto starost můžeme s klidem vložit na bedra budoucím generacím. Raději si počkejme na masivní 6 až 8 cm veliké šišky, které dozrávají už třetím rokem. Pozorovat jejich vývoj je docela příjemné. V mládí bývají fialové, na konci své životní dráhy připomínají skořicově hnědé šupinaté vajíčko.

Ve volné přírodě se borovice limba vyskytuje hlavně v Alpách a Karpatech na území Francie, Švýcarska, Rakouska, Polska, Slovenska, Ukrajiny a Rumunska. Ve Středních Alpách je dokonce hlavní jehličnatou dřevinou rostoucí v pásmu od 1600 do 2300 m n. m. Často se s ní můžeme setkat v blízkosti ledovců. Dává přednost vlhčím stanovištím, kde je nahromaděna větší vrstva mírně kyselé půdy.

Květenství

Se objevuje od května do července, samčí květy bývají zpočátku fialové, po otevření zežloutnou. Samičí jsou červeně zbarvené.

Pěstování

Tento strom můžeme docela dobře pěstovat i v městském prostředí, ale musíme pro něj vybírat chladnější stanoviště, nejlépe na svazích směřujících k severozápadu, kde je dostatečně vlhká hlinitá půda. Sluncem vyhřátá místa nemiluje. Většinou ho vysazujme jako solitérní rostlinu, která už při letmém pohledu na sebe upoutá pozornost. Zimování se obávat nemusíme, snáší mrazy hluboko pod 30 °C.

Zajímavosti

Borovicové dřevo se využívá v dřevařském průmyslu, zejména při stavbě roubených staveb a nábytku. Na Slovensku se dokonce věřilo, že komoda zhotovená z limbového dřeva přinese nastávající nevěstě štěstí. Postele - zejména novomanželské, by se však z borovicového dřeva vyrábět neměly. Je totiž velice měkké a při otřesech praská. Naproti tomu kolébka ze dřeva borovice limby zahání podle lidových pověr od dítěte zlé duchy.

Pamětníci si možná vzpomenou na zapomenuté řemeslo „smolaření“, kdy se z pryskyřice těchto stromů vyráběl balzámový olej terpentýn, z něhož se extrahovala ředidla na barvy nebo kalafuna. Terpentýnové silice však byly využívány i v lékařství, především k inhalacím.

A konečně jsou tady dužnatá semena, na kterých si rádi smlsnou nejenom hlodavci, ale i lidé. V Rusku se dokonce prodávají pod názvem cedrové oříšky a na Slovensku se z nich lisoval velmi kvalitní jedlý olej.

Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com