Je to především zásluhou nápadně vybarvených bobulovitých plodů nahlučených do početných skupinek, někdy až hroznů. Obvykle bývají jasně červené, mohou však být vybarveny i dohněda nebo dozelena. Pokud však pěstujeme pouze jednu rostlinu, nemusíme se jich dočkat. Cesmíny patří k dvoudomým rostlinám, z nichž pochopitelně plodí jen samičí.

Neméně atraktivní ozdobou jsou tuhé vroubkované listy se špičatými okraji, často ostrými jako trny. Podle druhu jsou buď pouze tmavě zelené, nebo žlutě lemované aj. Ve volné přírodě dorůstají výšky okolo 10 m, vyšlechtěné kultivary jsou většinou menšího vzrůstu a kromě toho se tvarují řezem, takže v zahrádkách nepřevyšují ostatní keře.

Rod cesmínovitých zahrnuje asi 500 až 600 druhů a s jeho zástupci se můžeme setkat prakticky na všech kontinentech. V jižní části amerického kontinentu využívali původní obyvatelé některé z nich jako léčivky nebo k rituálním obřadům. U nás asi nejvíce zdomácněla cesmína obecná, někdy též ostrolistá (Ilex aquifolium), která se jako planá rostlina vyskytuje v západní Evropě, na severu Afriky a v Turecku. Nejčastěji se s ní můžeme setkat v podrostu listnatých lesů, zejména v bučinách.

Doba květu

V našich podmínkách probíhá od května do června v podobě malých kvítků, většinou světlejších barev. Plody dozrávají později a vydrží v plné kráse od listopadu do března.

Co cesmíně vyhovuje

Cesmínám vyhovuje polozastíněné stanoviště s humózní mírně alkalickou půdou. Lze je vysazovat jako podrost pod vyšší stromy i jako solitérní rostliny. Pak by ale měly být chráněny před prudkými větry a v zimě navíc před slunečními paprsky. Protože dobře snášejí řez, lze je využívat také jako živý plot. Při zalévání buďme opatrní, nesnášejí přemokření. Na druhé straně jim prospěje menší zálivka v zimních měsících, pokud nemrzne.

Množení rostliny

Nejobvyklejší způsob je pomocí řízků, které odebíráme od konce června do srpna a necháme je zakořenit na teplém vlhkém místě chráněném před přímým sluníčkem.

Rozmnožování pomocí semen se skoro žádnému pěstiteli nepovedlo, i když v přírodě je tento způsob zcela obvyklý. Otázka, proč tomu tak je, má jednoduchou odpověď. Semena vyklíčí pouze v případě, že byla sezobána a do půdy se dostala s trusem ptáků. V domácích podmínkách toho můžeme docílit tak, že je předhodíme slepicím a vysbíráme z jejich trusu. Takovou drůbež ovšem není radno dávat na pekáč (poznámka redakce: berte s nadsázkou).

Zajímavosti

Hořký nálev z listů, který se využíval v lidovém léčitelství jako prostředek proti dně a revmatismu, slouží ještě dnes jako podpůrný prostředek při nachlazení, kašli nebo chřipce. Na plody si raději dejme pozor, jsou prudce jedovaté, takže i dávka 20 až 30 bobulí může usmrtit dospělého člověka. Poněkud jinak působí na ptáky, pro něž jsou naopak vítanou pochoutkou.

Léčivý nálev proti nachlazení

Vezmeme 30 g omytých listů cesmíny a nakrájíme je na drobné kousky. Zalijeme jedním litrem vařící vody, necháme 20 minut louhovat a scedíme. Pijeme 2x denně jeden šálek.

Foto: www.thinkstock.cz