Divizna velkokvětá je poměrně rozšířená dvouletá rostlina, která se hojně vyskytuje jako planá, objevuje se však i v zahrádkách. Mezi ostatní rostliny tak úplně nezapadá svými rozměry, dosahuje totiž výšky až 2,5 metru. Je však velice dekorativní a upoutá naši pozornost zejména nápadnými žlutými květy, které jsou hroznovitě nahlučeny ve svazečcích kolovité korunky o průměru 30 až 55 cm. Z jejich středu vyčnívají nápadné ochlupené tyčinky s nahnědlými plochými vrcholy. Plstnatá je ostatně celá rostlina včetně poměrně velkých listů vejčitého tvaru, nápadně protkanými žilkami, které činí jejich povrch hrubý jako zmačkaný papír.
V přírodě se vyskytuje na sušších osluněných místech s dobře propustnou půdou, takže se s ní můžeme setkat například na loukách či prosluněných okrajích lesů, podél cest nebo na kamenitých stráních. Vyskytuje se prakticky po celé Evropě, zejména ve středních partiích a na jihu.
Květenství
Nejčastěji kvete od července do září, za teplého počasí se však s jejími květy můžeme setkat už během června. Při pěstování se ale nenechme zmást, vykvétá až druhým rokem.
PěstováníDiviznu lze množit ze sazeniček, které se předpěstovávají v pařeništi, nebo výsevem. Potřebuje výživnou propustnou půdu.
ZajímavostiVyužití divizny v lidovém léčitelství má poměrně dlouhou tradici. Obsahuje totiž slizové látky, které pomáhají při průduškových potížích. Proto byla používána k léčbě astmatu, proti kašli a dalším průduškovým obtížím. Z rostliny se též lisoval olej, který se přidával do placek, jež se přikládaly na prsa. Je třeba si však dávat pozor, aby se do sušené nebo lisované směsi nedostala semena, jsou totiž jedovatá.
 |  |  |  |
Pryšec chvojka - žlutá záplava
Pryšec chvojka je vytrvalá rostlina, jejíž listy zdánlivě připomínají jehličí, jsou však ploché. Dorůstá výšky až 60 cm, ale většinou bývá nižší. Typická je svými menšími nenápadnými kvítky nažloutlé bary, které později odspodu dostávají hnědočervený nádech. Vyrůstají ze stopek na konci rostliny a podobně jako v případě blatouchu působí dojmem voskového papíru.
Pryšce jsou rostliny velice rozšířené, ve světě jich roste přes 250 druhů, s pryšcem chvojkou se můžeme setkat v teplejším i mírném pásmu Evropy od nížin až po horské oblasti. Ve volné přírodě se s ním můžeme často setkat i v Čechách. Roste na světlých, většinou sušších místech, kde se nachází sprašová hlinitá půda s dostatkem humusu, tedy na mezích, stráních, nesekaných travinách a ve světlejších lesích.
KvětenstvíV našich podmínkách kvete obvykle od dubna do července.
PěstováníJeště donedávna patřila tato rostlina výhradně k planým druhům. V poslední době se však objevuje i v parcích a následně i na domácí půdě zahradních kutilů. Jak bylo již 
řečeno, vyhovuje jí obyčejná – i kamenitá hlinito-písčitá půda a potřebuje dostatek sluníčka. Jakmile se sazenička uchytí, začne se velice rychle množit pomocí oddenků.
ZajímavostiJako ostatní rostliny stejného druhu i pryšec chvojka ukrývá ve vnitřních částech lepkavé mléko, které obsahuje silice, kaučuk, především však jedovatý alkaloid euforbin. Může proto při styku s pokožkou vyvolávat puchýře, na druhé straně se ale jeho agresivních vlastností využívalo v lidovém léčitelství k vypalování bradavic a kuřích ok. Tato tekutina má naštěstí velice nepříjemnou pálivou chuť, takže se jí dobytek na pastvě vyhýbá.
 |  |
-st-Foto: www.profimedia.cz