Japonská sasanka (Anemone japonica) je pozdně kvetoucí trvalka s hlíznatým kořenem vhodná do zákoutí zahrádky, kam příliš nesvítí sluníčko. Na rozdíl od většiny ostatních druhů sasanek je poměrně vysoká, může dosáhnout výšky od poloviny metru až do 120 cm. Má nápadné tmavě zelené trojčetné listy se zubatými okraji, které obrůstají převážně nižší partie stonku, nad nimi vyčnívá protáhlý roztřepený stvol zakončený složenými miskovitě prohnutými květy s věnečkem žlutých tyčinek uprostřed. Ty bývají obvykle bílé barvy, růžové nebo dokonce červené či nafialovělé květy však nejsou výjimkou.

Sasanky se ve volné přírodě vyskytují v okrajových částech vlhkých lesů, kde je před prudkým sluníčkem chrání koruny stromů. Plané rostliny kvetou většinou jenom bíle a jednotlivé druhy se liší hlavně velikostí a dobou květenství. V podstatě rozlišujeme sasanky na rostliny kvetoucí zjara nebo až v pozdním létě. U zahradních sasanek existuje obrovské množství vyšlechtěných a barevně odlišených hybridů dorůstajících výšky nad jeden metr, nebo naopak jen několika centimetrů. Rozdíly jsou samozřejmě i v nárocích na přezimování. Zimovzdorné odrůdy bez problémů přečkají mrazy do minus 35 °C, jiné jsou naopak choulostivé a musíme je během zimních měsíců chránit.

Doba květenství

Sasanka japonská vykvétá v našich podmínkách na konci léta - většinou v srpnu a často vydrží kvést až do října. Běžně se však můžeme setkat i s odrůdami sasanek kvetoucími na jaře.

Nároky rostliny na pěstování

Tuto rostlinu lze pěstovat ve všech zahrádkách, kde je neutrální nebo mírně kyselá a do hloubky zrytá humózní půda. Nesnáší přímé sluníčko, takže se jí bude nejlépe dařit v polostínu nebo na zastíněném stanovišti v blízkosti vyšších neopadavých stromů nebo zdí otočených k severu, kde se trvale udržuje mírné vlhko.

Výhodou sasanek japonských je, že dávají barvu záhonům v době, kdy většina kvetoucích rostlin již usychá. Jestliže astry, chryzantémy a další pozdně kvetoucí rostliny zdobí osluněné partie zahrádky, sasanky japonské propůjčují své barvy stinným koutům, takže úplně celá zahrádka může až do zámrazů zářit pozdními květy.

Před nástupem podzimních mrazíků je třeba ochránit kořeny sasanek japonských mulčovací vrstvou nebo větvemi jehličnanů. Čistá rašelina není příliš vhodná. Vzhledem k tomu, že tato rostlina dobře odolává mrazům jen do minus 23 °C, ponecháme ochranu až do jara.

Japonské sasanky lze pěstovat jako solitéry, pro zvýraznění efektu však dáváme přednost skupinové výsadbě. Lze kombinovat i jednotlivé kultivary s tím, že větší rostliny umístíme na pozadí a menší vysadíme dopředu. Jako doplňkové rostliny lze použít ploštičník, čechravu nebo barvínek. Poslední dvě jmenované mají tu výhodu, že kvetou v dřívějším období a s japonskými sasankami se vhodně doplní. Miniaturní odrůdy, jako například sasanku hajní (Anemone nemorosa), lze umístit na skalce, ale v každém případě na zastíněném místě.

Jak u sasanky probíhá množení

Hlízky sasanky japonské vysazujeme časně zjara nebo na podzim do kypré půdy tak, aby byly uloženy asi 5 cm pod jejím povrchem. Protože rychle vysychají a tvrdnou, lze je před výsadbou na několik hodin namočit ve vodě. I vysazené hlízky je třeba na zimu chránit před promrznutím.

Vzrostlé rostliny můžeme množit jarním dělením trsů nebo odebíráním kořenových řízků.