Pryskyřník poznáme podle pětice lesklých žlutých – jakoby voskových kvítků se spoustou tyčinek a pestíků. Asi 15 cm vysoká rostlina je na povrchu mírně chlupatá 
včetně kališních lístků, které odstávají od koruny a jsou zelenavě zbarvené. Každý kvítek vyrůstá na samostatné stopce, celé květenství tvoří latu. Listy jsou zpeřené nebo dlaňovitě členěné s nepravidelnými zubatými okraji.
Pryskyřníků je přibližně 400 druhů a rostou prakticky po celém světě. U nás se vyskytuje především pryskyřník prudký (s mírně zašpičatělými a odstálými květními lístky) a hlíznatý (s květními lístky mírně zaoblenými a přisedlými), které se od sebe kromě tvaru květenství liší i výběrem stanoviště. Zatímco pryskyřník prudký dává přednost mokřadům a všem vlhkým místům v blízkosti vody, pryskyřník hlíznatý roste i na osluněných stráních s vápnitým sprašem.
KvětenstvíS květy pryskyřníku se můžeme setkat přibližně od poloviny jara – tedy od května a prakticky dále během celého léta.
PěstováníV zahradním prostředí se mu bude dařit převážně v blízkosti jezírek, zejména tam, kde máme postupně se svažující mělký břeh, na jehož okraji mohou v polostínu růst i mokřadní rostliny. Vyhovuje mu hlinito-písčitá mírně skalická půda s dobrou 
propustností. Množit se dá hlavně dělením kořenových řízků z oddenků, ale též semeny.
OchranaNepatří k bezprostředně ohroženým rostlinám.
ZajímavostiPryskyřník – zejména prudký, je už podle názvu prudce jedovatý. Obsahuje látky, které již při styku s pokožkou vyvolávají pálení a následné puchýře. Po požití mohou vyvolat záněty dutiny ústní, žaludku a střev, a proto je v takovém případě třeba co nejrychleji vyvolat zvracení a použít aktivní uhlí. Zajímavé je, že po usušení ztrácejí jedy svoji účinnost, takže nějaká ta rostlinka v seně zvířatům neuškodí. Louky porostlé pryskyřníkem však pro pastvu rozhodně vhodné nejsou.
 |  |  |
-st-Foto: www.profimedia.cz