Ladoňka (Scilla)
je vytrvalá podzemní bylina vyrůstající z cibule. Poznáme ji podle sytě modrých až fialových zvonkových kvítků s 6 odstálými okvětními lístky, které jsou srostlé v krátkou trubku. Podle druhu směřují květní kalíšky vzhůru nebo jsou zavěšeny jako zvon. Protáhlé trávovité listy vyrůstající přímo od země tvoří růžici. Rostlina bývá 10 až 20 cm vysoká, mívá 2 až 10 kvítků vyrůstajících na dlouhém stonku.
Ladoňka je hojně rozšířena. Je známo asi 50 druhů vyskytujících se v Evropě, ale též v Africe a Asii. U nás je nejznámější ladoňka sibiřská a dvoulistá. V přírodě roste ve vlhčích listnatých lesích, na loukách, v křovinách i podél cest, všude, kde je trvale vlhko a humózní vápnitá půda.
Doba květenství Tato rostlina patří k poslům jara, což znamená, že kvete v březnu a dubnu.
Množení a nároky na půduVětšinou ji množíme dělením trsů, je samozřejmě možná i výsadba zakoupených cibulek. Ladoňka vyžaduje humózní zásaditou půdu promíchanou s pískem. Vyhovuje 
jí mírný stín, na jaře potřebuje vlhko, během podzimu může být půda sušší. Cibulky sázíme v srpnu až v říjnu do hloubky 6 až 10 cm na vzdálenost 8 až 10 cm.
OchranaV ČR i v okolních zemích jsou ladoňky chráněny zákonem jako ohrožený druh. Ve volné přírodě je zakázáno je trhat.
Zajímavosti Ladoňka patří mezi jedovaté rostliny, obsahuje toxiny, které mohou způsobit otravu. Ta se projevuje nepravidelným pulsem, zvracením a průjmem.
 |  |  |
Šafrán (Crocus)
je známý spíše jako koření, ale jeho nápadný květ zcela určitě nikdo nepřehlédne. Samotná rostlina nepřesahuje výškou 10 
cm, pohárkovitý květ – většinou modro-fialové nebo sytě žluté, ale též bílé a oranžové barvy, vyrůstá jakoby přímo ze země. Pylové tyčinky často svojí barvou nápadně kontrastují s vybarvením květních lístků. Velice nápadné jsou také dlouhé a špičaté listy trávově zelené barvy s bílými proužky. Kořen tvoří 3 až 6 cm veliká hlíza.
Tato rostlina se vyskytuje asi v 80 druzích rozšířených především ve Středomoří, ale též v jihozápadní a střední Asii. U nás se s ní setkáme především v horských oblastech. Vyhovují jí slunná stanoviště s dobře propustnou půdou.
Doba květenstvíHlavním měsícem květu bývá březen, ale podle klimatických podmínek se s jeho květy můžeme setkat třeba už koncem února, stejně jako během celého dubna.
Množení: Většinou z hlízek, které vysazujeme v září a říjnu na slunná stanoviště s lehčí humózní půdou promíšenou s pískem. Hloubku výsadby přizpůsobíme velikosti cibulky na 6 až 8 cm, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami bývá 8 až 10 cm. Jako 
většina jarních cibulovin nevyžaduje hnojení, ale pro hezčí květy ho můžeme 1x za 14 dní přihnojit.
Na zimu je vhodné rostlinu přikrýt zemí a 1x za 4 roky přesadit.
ZajímavostiŠafrán se využívá ve farmacii i jako koření. Podle přísloví „Užívejme jako šafránu“ to s ním však nesmíme přehánět. Přidává se do polévek, omáček, pečených mas, rýže či likérů, kde slouží jako ochucovadlo a barvivo. Z jeho květů se lisuje éterický olej a vyrábějí voňavky. Velice oblíben byl již ve starém Řecku a Římě. Ve farmacii se používá zejména při výrobě antidepresiv.
Pozor, snadno se splete s ocúnem podzimním, který je bledší, především však jedovatý. Tak jako tak bychom ho ve volné přírodě neměli sbírat. Je kriticky ohroženým druhem, a proto ho zákon také chrání.
 |  |  |
-šum-Foto: www.profimedia.cz