Meruzalka (Ribes L) patří už od doby našich prababiček k nejoblíbenějším zahradním dřevinám nejenom díky něžným jarním kvítkům, ale především pro své universální využití. Můžeme ji stejně dobře vysadit jako samostatný volně rostoucí či tvarovaný keřík, tak do skupinky nebo jako živý plot oddělující citlivým způsobem zahrádku od komunikace. Ať už se rozhodneme tak, či onak, určitě nic nezkazíme.

Bez meruzalky by si stěží dokázali představit zahrádku také pěstitelé drobného ovoce, kteří ji tradičně využívají jako podnož. Ostatně k čeledi meruzalkovitých patří i nám všem známá pochoutka červený a černý rybíz.

Tyto dřeviny jsou volně rozšířeny především v oblastech mírného pásma severní polokoule, na opačné straně Země se pak s nimi můžeme setkat v Jižní Americe, kde rostou na východní straně And a Patagonie. Jejich semena bývají šířena ptáky, kteří je někdy i opylují. Jak asi tušíte, mohou to být pouze kolibříci, kteří si vybírají velkokvěté keře v Andách.

Rod meruzalek je velice široký, zahrnuje přes 150 druhů, které se liší nejenom pěstebními nároky, barvou květů, ale též vhodností ke tvarování. Ke školkařským účelům je však využíváno pouze několik velmi přizpůsobivých druhů, které dokážou skoro vždycky uspokojit jakkoliv náročného zahrádkáře. K nejoblíbenějším a u nás pěstovaným patří zejména meruzalka alpská (Ribes alpinum) a meruzalka krvavá (Ribes sanquinem) včetně celé řady vyšlechtěných odrůd.

Zmíněné druhy tvoří hustě rozvětvené keříky dorůstající do výšky okolo dvou metrů. Jejich drobné listy jsou dlanitě složeny ze tří až pěti vejčitě tvarovaných laloků se zubatými okraji. Drobné jsou i kvítky ve tvaru pohárku s rozšířenými cípy trochu připomínajícími fuchsie. Obvykle se vyskytují v početných hroznech s 20 až 30 kvítky visícími odshora dolů. Vybarvení není jednotné, například meruzalka krvavá má květy světle červené až růžové, mnohé její odrůdy, jako třeba Ribes odoratum, kvetou žlutě. Květenství meruzalky alpské bývá zase zbarvené do zelenožluta. Plody dozrávají jako červené bobule a nápadně připomínají rybíz. Jsou sice jedlé, ale bez výrazné chuti a aromatu, takže se k jídlu vlastně nehodí.

POZOR, pod stejným latinským názvem Ribes alpinum jsou zvláště na internetu nabízeny jak okrasné keře známé jako meruzalka horská, tak vyšlechtěné užitkové dřeviny s českým názvem rybíz alpský! Musíme si proto rozmyslet, zda potřebujeme keřík pro okrasu či ochranu v podobě živého plotu, nebo raději dáme přednost nízkému méně atraktivnímu keři, na jehož plodech si můžeme smlsnout.

Květenství

Převážná většina meruzalek včetně dříve či nově vyšlechtěných odrůd kvete v našich klimatických podmínkách od dubna do května. Chceme-li docílit stejného nebo ještě hezčího květenství příští rok, je třeba po skončení této doby ostříhat větve, které kvetly.

Pěstování Meruzalky nejsou na půdu příliš náročné. Může být stejně dobře mírně kyselá jako alkalická, důležité však je, aby byla dobře propustná. To splňují především hlinitopísčité humózní zeminy s příměsí štěrku. Jako stanoviště je dobré vybrat slunné místo nebo polostín. Tyto dřeviny poměrně dobře snášejí průmyslové exhalace, takže je bez obav můžeme vysadit na místech oddělujících zahrádku od rušné silnice. I když nemají rády vlhko, za suchých letních dnů je musíme pravidelně zalévat. (Úpal snášejí pouze teplomilné trnité druhy rostoucí v těžkých půdách.)

Rychle stárnoucí druhy, což jsou prakticky všechny keře vypěstované ve školkách, vyžadují každým rokem po odkvětu prosvětlovací řez. Tvarované živé ploty stříháme hlavně v zimním období a pro udržení tvaru ještě jednou koncem května nebo v červnu.

K množení jsou nejvhodnější 20 cm dlouhé řízky, které odebíráme na podzim a zapichujeme na chráněném místě přímo do země.

Choroby a škůdci Na meruzalky mohou mít občas zálusk různé druhy housenek nebo mšice, které lze poměrně snadno zlikvidovat doporučeným chemickým postřikem, třeba PIRIMOREM, ale také dostatečným prosvětlením. To nám může výrazně pomoci jako prevence proti možným chorobám, jako je plíseň šedá nebo antraknóza. Z doporučených fungicidů se nabízejí třeba DITHANE DG NEO-EC a NOVOZIR NM 80 NEW. Meruzalky se také mohou stát hostiteli rzi. V takovém případě bývá účinným prostředkem ACROBAT MZ nebo ACANTO.

-šum- Foto: www.thinkstock.cz, www.isifa.com