Tulipán pozdní (Tulipa tarda) patří k nejznámějším botanickým druhům tulipánů, který díky nižšímu vzrůstu do 15 cm a typicky jarním žlutým kvítkům nachází uplatnění především na skalkách. Rozvinuté květy tvoří nádhernou šesticípou hvězdu složenou z protáhlých kopinatých okvětních lístků s bílými pruhy, táhnoucími se od vrcholu, kde lemují svrchní okraje listu. Ostatní části květu včetně pestíku a tyčinek jsou kanárkově žluté. Vyrůstají na stopkách z krátkého stonku, který může nést jeden, ale někdy až osm takových kvítků. Protáhlé zašpičatělé listy světlezelené barvy vyrážejí od země a vytvářejí růžici složenou ze tří až sedmi dílů. Cibule tvořící kořenovou část jsou mrazuvzdorné.

Tulipány patří k početnému rodu Tulipa, který zahrnuje přibližně 100 druhů cibulnatých rostlin pocházejících z teplejších oblastí Evropy, ale zejména Střední Asie. Rostou na suchých stanovištích od stepí až po vysokohorské louky. Domovem tulipánu pozdního je podle všeho Turkestán, odkud se počátkem 20. století dostal až k nám.

Květenství

Už podle názvu „tulipán pozdní“ je zřejmé, že se květenství objevuje až v pozdní fázi jara, u nás v dubnu a květnu. Pokud květy neostříháme, vytvoří se na jejich místě trojpouzdrá tobolka se semínky.

Pěstování

Vzhledem k téměř miniaturní velikosti je tulipán pozdní rostlinou jako „přímo stvořenou“ do skalky nebo na okraje záhonů. Vyžaduje osluněné stanoviště, kde je mírně vápnitá propustná zem, nejlépe s příměsí listovky a písku.

Tulipán pozdní patří k vůbec nejodolnějším druhům, který bez problému přečká i velmi chladné zimy, a je schopen proto růst i několik let na jednom místě.

Více než mrazivá zima mu vadí deštivé léto, kdy nadměrná vlhkost půdy může způsobit napadení cibulí houbovitými chorobami. Buďme proto střídmí i při zalévání a více vody dopřejme rostlinám pouze v době květu. Během rašení prospěje tulipánům přihnojení kapalnými hnojivy.

Množení

Tulipány nejčastěji množíme dělením dceřiných cibulek, které odebíráme na konci léta. Vysazujeme je na podzim během září a října přibližně 10 cm hluboko.

Generativní množení tulipánů není příliš běžné, ale konkrétně u tohoto druhu bývá poměrně úspěšné. Z neostříhaných tobolek se velmi dobře množí samovýsevem, čehož jsou dokladem zplanělé rostliny. My však raději vysejeme semínka do nádob, které uložíme v nevytápěném skleníku nebo ve studeném pařeništi.

Zajímavosti

Tulipány byly vždycky pěstovány pro krásu, k léčivým účelům se nehodí a nejsou ani zařazeny mezi jedovaté rostliny. Nicméně kontakt některých částí rostliny s pokožkou může u citlivých jedinců vyvolat podráždění kůže, požití způsobuje žaludeční nevolnost.

Foto: www.isifa.com, www.thinkstock.cz