Keře, stálezelené, Buxus, zimostrázMohou to být živé ploty tvořící neproniknutelnou zelenou zídku, která je rovná, jako když střelí, nebo také stočená do spirály či jiného útvaru. Jako solitéry pak vynikají zimostrázové kužely nebo koule a dokonce i zelené sochy. Ostatně můžeme to vidět ve většině zámeckých parků a veřejných zahrad.

Zimostrázových keříků existuje kolem 50 až 70 druhů lišících se vzrůstem, tvarem nebo uspořádáním listů, květenstvím, vhodností k určitému tvarování, především však odolností vůči mrazu. Jejich společnou vlastností je menší výška, vstřícné krátce řapíkaté listy, které jsou lehce nebo zcela kožovité. Květy bez korunních lístků bývají drobné, ale nápadné. Vyskytují se většinou v klubíčkách s prostředním samičím kvítkem a okrajovými květy samčími. Plody zimostrázu tvoří vejčité až kulovité tobolky s černými semínky.

Tyto dřeviny se pěstují hlavně v západní Evropě a Středozemí, můžeme se však s nimi setkat také ve Střední Americe, jihovýchodní Asii a na jiných místech s mírným klimatem.

PěstováníKeříky zimostrázu nejsou na půdu příliš náročné, spokojí se s každou nepříliš těžkou Keře, stálezené, buxussuchou zeminou. S výběrem místa už to bude složitější. Mají sice rády plné světlo nebo polostín, ale prudké zimní sluníčko je může poškodit. Vadí jim také příliš tuhé mrazy, a proto bychom je měli vysazovat raději na chráněná místa a v každém případě přes zimu ochránit chvojím.

Při výběru stanoviště hraje důležitou roli i estetické hledisko. Můžeme je umístit coby solitéry, ale nejčastěji se uplatňují jako živé ploty, nízké zelené obruby nebo skupiny na okrajích vyšších dřevin. A konečně, zimostráz se dá pěstovat i v přenosných nádobách a většina druhů se dá dokonce upravovat jako bonsaj.

Množí se převážně vyzrálými řízky odebíranými na začátku druhé poloviny léta nebo dělením nakopčených částí rostliny. Během vegetace se zimostrázy přihnojují doporučenými hnojivy pro okrasné keře a jehličnany nebo NPK hnojivy s přídavkem guána.

StříháníKeře, stálezelené, buxus, zimostrázHlavní tvarovací řez provádíme na jaře, udržovací pak v druhé polovině léta. U živých plotů to bohatě stačí, v případě složitějších tvarů můžeme keříky dorovnávat, jakmile jim vyraší nové výhonky, což je zhruba jednou za tři týdny. Takové „vylepšovací“ zástřihy provádíme v období plné vegetace, což je od začátku června do konce srpna.

V případě rozsáhlejšího tvarování se vyplatí použít šablonu - minimálně natažený motouz, a stříhat větvičky několik centimetrů nad ní. Při stříhání živých plotů postupujeme odshora dolů, přičemž spodní stranu necháváme o něco širší. U složitějších tvarů můžeme postupovat i obráceně.

Mějme na paměti, že častým stříháním se keřík vysiluje a pro nabrání nových sil bude potřebovat během sezony dvakrát pohnojit.

V našich podmínkách se pěstují:

Buxus, zimostráz, stálezelené, keře, encyklopedie, rostlinyEncyklopedie, rostliny, keře, stálezelené, buxus, zimostrázEncyklopedie, rostliny, keře, stálezelené, buxus, zimostrázEncyklopedie, rostliny, keře, stálezelené, zimostráz, buxus

Zimostráz malolistý 'Trompenburg' (Buxus microphylla 'Trompenburg') pomalu rostoucí keřík s malými listy, které se na podzim zbarvují do červena. Dokáže držet tvar i bez stříhání, pokud jej však pravidelně tvarujeme, bude choulostivější a měl by růst na místech chráněných před zimními větry. Jinak ale odolává nízkým teplotám až do minus 27 °C. Je vhodný jako obruba cestiček nebo na okraje záhonů s trvalkami.

Zimostráz obecný (Buxus sempervirens) snáší i velmi hluboký sestřih, bez úprav řezem dorůstá výšky až 6 m. Vzhledem k tomu, že jeho hustý kořenový systém dokáže zpevnit půdu na svažitém terénu, je vhodný jako živý plot či pozadí skalek. Kvete v dubnu a v květnu.

Zimostráz obecný 'Aureovariegata' (Buxus sempervirens 'Aureovariegata') je velmi pestrý a současně nenáročný keř, který se dá libovolně tvarovat. Šikovné ruce z něj dokážou vystříhat i zelené sochy. Nápadné jsou okraje jeho listů, které bývají často žlutě probarveny. Vyhovuje mu lehce kyselá a vlhká půda, ale s dostatečným odvodněním.

Zimostráz vždyzelený Elegantissima (Buxus sempervirens ´Elegantissima') je pomalu rostoucí mrazuvzdorný keřík s krémově bílými listy, často zdobenými nažloutlými lemy. Jarním sestřihem podporujeme jeho houstnutí, letním keř tvarujeme. Dorůstá výšky 1,5 m a je stejně vhodný jako solitérní rostlina nebo dřevina i pro skupinovou výsadbu.

-šum-Foto: www.profimedia.cz