Energetické štítky: Od ledna i na budovách

Od 1. 1. 2009 nabude účinnosti vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov (ENB), tzv. energetickém štítkování budov, zákona č. 406/2006 o hospodaření energií, která je v platnosti od 1. 7. 2008. Cílem tohoto opatření je zlepšit energetickou hospodárnost budov a v souvislosti s tím snížit produkci emise CO₂.

Od ledna příštího roku tak budou novostavby a významněji rekonstruované budovy s podlahovou plochou nad 1.000 m²  povinně mít, jako součást dokumentace, průkaz energetické náročnosti budovy s energetickým štítkem, který známe z domácích spotřebičů. Toto označení, stejně jako u spotřebičů, by mělo sloužit na jednoduché, přehledné a pochopitelné hodnocení i porovnávání budov z hlediska jejich energetických náročností. To, jak se dá předpokládat, se časem promítne na jejich trhové ceně a na určování výšky nájemného. Zatímco energeticky úsporné domy budou mít na realitním trhu vyšší cenu, některé stavby s vysokou spotřebou energie se mohou stát neprodejnými.

Průkaz energetické náročnosti – co vypoví?

Energetický průkaz ENB bude mít dvě části: Protokol informující o celkové energetické potřebě budovy (údaje v KWh/m² za rok) a grafickou - energetický štítek (obálky budovy a energetické náročnosti budovy). V celkové spotřebě bude zahrnuta nejen spotřeba energie na vytápění objektu (podle čehož byly budovy hodnoceny doposud), ale i za chlazení, přípravu teplé vody, vzduchotechniku, osvětlení a provoz zařízení zajišťující chod jednotlivých systémů. Podle celkové roční dodané energie (GJ/rok), která je chápána jako množství energie dodané do budovy, vč. energie v ní vyrobené obnovitelnými zdroji energie a v budově také spotřebované, za standardizovaného užívání, se zařadí do energetické třídy A – G. Ta, která spadne do horší třídy než C, je nevyhovující a nedostane stavební povolení nebo nebude zkolaudovaná. V takovém případě budou staviteli doporučena opatření, která je potřeba udělat, aby mohla taková budova být přeřazena do lepší energetické třídy.

Pro srovnání různých budov, budov A a B, bude pak nutné mít společný základ se stejnými okrajovými podmínkami. Vypočtená celková dodaná energie pro potřeby bilančního hodnocení budov (tedy hodnocení založené na výpočtech energie užívané nebo předpokládané k užití v budově pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody a osvětlení, za standardizovaného užívání budovy) je proto závislá na okrajových podmínkách, které upravují možnost srovnání různých budov stejného typu za stejných výchozích podmínek, za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech jeho subsystémů. Hodnocení bude probíhat na principu porovnání dosaženého srovnávacího údaje s hodnotou referenční vzhledem ke srovnávacímu údaji.

Způsob hodnocení ENB

Bilanční hodnocení  je založeno na výpočtu měrné spotřeby dodané energie do budovy po jednotlivých časových úsecích ročního provozu (měsíc) a jejich porovnání s tzv. referenční budovou, kterou reprezentují hodnoty v tabulce podle přílohy č. 4 vyhlášky 148/2007 Sb.

Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy (v kWh/m2) podle vyhlášky 148/2007 Sb.

Závěrem

Budovy se svou energetickou provozní náročností podílejí na celkové spotřebě energie v EU 40 %. Cílem zavedeného energetického štítkování budov je snížení spotřeby energie v této oblasti pomocí optimalizovaného řešení objektu, identifikace spotřeby CO₂ a rychlá kalkulace nákladů celé stavby. Energetický štítek budovy by se měl stát důležitým ukazatelem úspornosti budov a kritériem pro jejich výběr. Vystává však mnoho otázek, na které se pokusíme doptat a odpovědi na ně vám brzy přinést. 

Zdroj: Knauf Insulation a TZB