Stručný souhrn z článku:

  • EU a ČR se zaměřují na postupný útlum uhlí a plynu, zvyšují důraz na obnovitelné zdroje energie.
  • Plán Fit for 55 směřuje k 55% snížení emisí do 2030 a podporuje obnovitelné zdroje energie, energetickou účinnost.
  • ČR spoléhá na jadernou energii, rozšiřuje fotovoltaiku, zkoumá tepelná čerpadla a reguluje F-plyny.

Tento souhrn byl vytvořen pomocí AI a je kontrolován redakcí.

Představy o postupném útlumu těžby uhlí, zavírání elektráren a zvýšení počtu elektromobilů na silnicích byly začátkem války na Ukrajině silně narušeny. Přesto nechce Evropská unie ze svých cílů slevit a plán Fit for 55 ještě výrazněji rozšířila, aby byl proces odluky od fosilních paliv k ekologickým bezemisním technologiím rychlejší a komplexní.

Konec uhlí

V tuto chvíli se dá s jistotou říct, že uhlí jako palivo skončí. Dohodly se na tom členské státy EU a již se nastartovala postupná likvidace uhelných elektráren v Evropě, která časem dojde i k nám. Elektrárny se budou zavírat a nahrazovat novými. Otázka ovšem je jakými. Původní plán počítal s tím, že naše závěrné elektrárny (ty, které rychle vykrývají energetickou špičku) budou paroplynové. To ovšem narušila válka a spoléhat na zemní plyn jako hlavní palivo už nelze. Zbývá sice bioplyn, ale bioplynky kapacitou nestačí domácí elektrárny zásobovat.

Podpora plynu jako paliva v domácnostech skončila také. Zatímco v minulých letech Evropská unie i Česká republika podporovaly výměnu neekologických kotlů za plynové, nyní už to neplatí. Plynové kotle z českého balíčku podpory nazvané Nová zelená úsporám zcela vypadly. Česká republika a Evropa se tak prakticky soustředí na rozvoj energetiky založené na elektřině.

Fit for 55

Pod označením Fit for 55 se skrývá soubor opatření, který přijala Evropská komise, a tedy i Česká republika, jako plán na transformaci mnoha odvětví, aby se do roku 2030 snížily evropské emise skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Nové legislativní návrhy se zaměřují na oblasti jako obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), tzv. uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě také přinášejí podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější. Fit for 55 je součástí širší strategie EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, známé jako Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal). Ta byla Evropskou komisí a zástupci České republiky ratifikována v roce 2019 a o rok později schválena členskými zeměmi.

Fit for 55 reviduje cíle a regulace ke směrnicím o obnovitelných zdrojích energie, energetické účinnosti, emisních předpisech v dopravě, stavebnictví a snižování energetické náročnosti budov. Součástí je řada postupů, jak zacházet s půdou, lesy, a také jak by měla pokračovat zemědělská politika.

Kde vzít elektřinu

Česká republika v současném výhledu spoléhá hlavně na jadernou energetiku. Ale už dnes se ví, že za několik let naše jaderné elektrárny nebudou nárokům české energetické spotřeby stačit. Proto je zapotřebí výrazně rozšířit produkci elektrické energie z dalších ekologických zdrojů, jako jsou například fotovoltaické panely.

Ty by se ideálně měly rozšířit na co největší počet budov. Třeba na všechny, které patří státu. A samotní občané by si solární panely také měli na své domy instalovat. Sníží tím svou závislost na dodávkách elektrické energie minimálně od jara do podzimu.

Zimní měsíce by se měly vykrývat buď výše zmíněnými paroplynovými elektrárnami, jadernými elektrárnami, větrnými elektrárnami (kterých zatím nemáme mnoho), nebo nákupem energií ze zahraničí. Pokud by se dostatečně efektivní zdroj nenašel, Česká republika by se teoreticky v budoucích letech mohla změnit z energeticky vývozní země na zemi, která bude muset v zimních měsících energii dovážet.

Tepelná čerpadla a spol.

České obyvatele zajímá, co s elektřinou a jak s ní vytápět. Dnes se topí dálkovým topením, plynovými kotli nebo kotli na uhlí. Jak domovy přebudovat, aby se v nich dalo topit elektřinou? Pravděpodobně nejjednodušší verzi nabízejí takzvaná tepelná čerpadla, jejichž problematice se v časopise věnujeme poměrně často. Využívají fyzikální jev, díky němuž získávají výrazně více energie, než kolik se do jejich pohonu musí vložit. Ne ve všech případech se ale tepelná čerpadla vyplatí.

Evropská unie se snaží zaktivizovat všechny země, aby budovy více zateplovaly. To by mělo výrazně snížit energetické nároky na vytápění, ale tím se i tepelná čerpadla stanou méně využitelná. Vytápět tepelným čerpadlem silně zaizolovaný dům je ekonomicky nevýhodné, a často se tak využívá vytápění jednoduchým elektrickým topením například elektrickými rohožemi nebo sálavým vytápěním. Ideální je instalace řízeného větrání s rekuperací tepla a přídavným dohříváním. U zaizolovaných domů splňujících pasivní standard to bohatě stačí.

Stejně tak lze takové domy vytápět jednoduchou klimatizací s reverzním systémem. Ten dokáže v létě zužitkovat přebytek energie ze solárních panelů do chlazení a v zimě snadno dům vytopí.

Omezení F-plynů

Evropská unie se v současnosti zabývá návrhem na omezení neekologických chladiv v různých strojních zařízeních, jejichž poptávka od 90. let narůstá. Fluorované skleníkové plyny (takzvané F-plyny) se totiž používají v klimatizaci, chlazení, tepelných čerpadlech či protipožárních zařízeních. Ozónovou vrstvu sice přímo nepoškozují, ale podílejí se na zesilování skleníkového efektu, potažmo na globálním oteplování, a proto se jejich výroba a dovoz do EU již řadu let reguluje. Snaha o omezení F-plynů se ale střetává se zvyšujícími se požadavky na instalaci tepelných čerpadel a klimatizací. Rychlé omezení plynů by mohlo vést ke snížení počtu těchto zařízení na trhu, což by v důsledku nepříznivě ovlivnilo přechod na ekologičtější systémy vytápění bez fosilních paliv. Proto Evropská unie o legislativě stále vede dlouhá jednání.

Ekologické dřevo

Dřevo jako biologický materiál se zatím považuje za biomasu. Ovšem špatně řízené spalování z kotlů a krbů s vypouštěním vysokých emisí do ovzduší je trnem v oku mnohým politikům. Vyvstává tedy otázka, zda do budoucna také nevznikne nějaká regulace tohoto druhu vytápění a jak dostupné dřevo jako surovina bude.

Každopádně v současné době se považuje za ekologické palivo, jehož vrcholnou formu představují pelety, protože se vyrábějí ze zbytků dřeva, tedy z odpadu, a mohou díky kvalitnímu spalování velmi dobře posloužit jako primární zdroj tepla.

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada č. 10/2023.

Zdroj: Dům & Zahrada