Ztráty tepla v budově snižujeme hlavně zvětšením izolačních schopností jejích stěn, ve formě vytápění a volbě zdrojů. Teplotu v domě ovlivňují změny venkovních teplot a proto dochází k teplotním ztrátám (zvýšení teploty vnější má za následek snížení spotřeby topné energie a naopak. Tomu se dá předcházet i rozmístěním vegetace a umístěním staveb. Dobrým rozmístěním je možno zvýšit teplotu vzduchu v bezprostředním okolí domu až o 2 až 3°C. Při výsadbě zahrady je nutné brát v úvahu i klimatické podmínky místa, které mohou být rozdílné od průměrného klimatu celé oblasti (mezoklima). Zatímco makro a mezoklima je dané polohou pozemku, pro uživatele zahrady je důležité i mikroklima, které můžeme ovlivnit vhodnou výsadbou, zahradními úpravami, stavbami (vodotrysky, bazény - pomáhají zvlhčovat vzduch). Důležité je brát v úvahu i slunce. Je totiž zdrojem celkového tepla. Slunce ohřívá vzduch, tím se stává lehčím a stoupá vzhůru, studený vzduch pak zůstává dole. Intenzita slunečního záření se mění se sklonem terénu. Hodně strmé svahy jsou nejméně vyhřívané, a proto je necháme bez jakékoli překážky, aby studený vzduch mohl volně odtékat a nehromadil se v blízkosti domu. Dalším důležitým faktorem je vegetace a voda. Tyto faktory slouží jako regulátory mikroklimatu zahrady a ovlivňují po celý rok teplotu v domě. V zimě snižují mrazové účinky a v létě přehřátí. Snižují též extrémní teplotní hodnoty, regulují prudké teplotní změny a to tím, že přijímají během slunečního záření teplo, při ochlazování ho postupně vydávají, tím zabraňují náhlému poklesu teploty a prodlužují jeho hodnotu. Trávník tuto schopnost však nemá. I barvy mají tyto schopnosti, např.-bílá světlo odráží -černá ho přijímá a pak vydává. Významnou funkcí je též regulace vlhkosti v zahradě, odsávání vody ze země, odpařování vody do ovzduší (značná spotřeba tepla z okolí). Teplotu snižujeme za pomoci vody a větru. Ochranu před větrem, který ochlazuje zdi, splňuje výsadba keřů a stromů v jeho blízkosti. Stromy brání proniknutí proudění větru až k budově, a tak tvoří součást její izolace. Vhodným vysázením stromů a keřů zabráníme větru proniknout přímo ke zdivu nebo jeho směr přímo odvrátíme. Za pozornost stojí i tzv. zelená fasáda, která obrůstá fasádu mezi níž se utváří prostor, který působí jako tepelně izolační vzduchová vrstva. Další její výhodou je ochrana před deštěm. Voda totiž neprosákne na omítku, odkape z listů, a tak nedochází ani k odpařování a odjímání akumulační teploty ze zdiva. Úspora tepelné energie tím tvoří minimálně 5%. Splňuje i funkci tepelné izolace - v létě zabraňuje přehřívání a filtruje vzdušný prach - chrání omítku před mechanickým poškozením Exteriér má tedy mnohem hlubší význam než jsme si mysleli. Dá se říci, že má funkci přírodní izolace a mnoho dalších pro.
EXTERIÉR NEJEN JAKO DOPLNĚK DOMU
info
Zuzana Zimová
21. 2. 1999
clock
3 minuty
Ztráty tepla v budově snižujeme hlavně zvětšením izolačních schopností jejích stěn, ve formě vytápění a volbě zdrojů. Teplotu v domě ovlivňují změny venkovních teplot a proto dochází k teplotním ztrátám (zvýšení teploty vnější má za následek snížení spotřeby topné energie a naopak. Tomu se dá předcházet i rozmístěním...
user