Nachází se na rohu 23. Street a legendární Fifth Avenue. Tenhle pozemek byl už více než sto let jedním z nejdražších, a tak nedal investorům spát. Jenže byl také trochu nevhodný. Má totiž trojúhelníkový tvar. A tak architekt Daniel Burnham společně s Frederickem Dinkelbergem neměli vůbec jednoduchou práci, když dostali za úkol vyprojektovat právě sem velmi reprezentativní mrakodrap. Investorem byla investiční rodina Newhouseových a generálním dodavatelem, což tehdy byl vůbec poprvé použitý termín, se stal Fueller Company. Tato firma si zde ale vlastně vybudovala své vlastní sídlo, když zde po dokončení vytvořila svou centrálu.

Další zajímavosti o této stavbě. Byla například postavena v rekordním čase. Jakém? To se dozvíte ve videu:

Architekt navrhl trojboký tvar, který využil místo téměř do posledního centimetru. Tedy pár jich zbývá, ale například v nejužším místě má dům jen dva metry. Architekt navrhl mrakodrap ve stylu Beaux-Arts, což je styl vyučovaný v Paříži a dnes označovaný jako francouzský neoklasicismus.

Fasáda z vápence a glazované terakoty je rozčleněna horizontálně do tří sekcí, které mají připomínat konstrukční vzhled řeckého chrámu. Střední část tak má vystouplé svislé bloky, evokující vzhled sloupů. Ustupující fasáda a velké hodiny, které byly v původním návrhu, však nakonec byly při realizaci vyškrtnuty.

Čtěte také

Soutěž o Cinzano

Čtěte také

Rychlá sváteční soutěž o Cinzano!

Není nejstarší, není nejvyšší

Konstrukce domu je z oceli a betonu. Jinak by se tehdy nedokázal tak vysoký mrakodrap postavit. Vždyť má 87 metrů a v New Yorku to byl v roce 1902, kdy byl dostavěn, druhý nejvyšší mrakodrap. První byl Park Row Building, který tedy byl i starší (dostavěn 1899).

Fueller Building, jak se dům jmenoval, potkal během let bouřlivý majetkový vývoj. Například Fueller Company prodala v roce 1925 budovu industriálnímu syndikátu, který zaplatil ze dvou milionů dolarů jen půl milionu a na zbytek si vzal půjčku. Jenže přišla hospodářská krize a syndikát nesplácel dluh. Proto byla budova vyvlastněna a prodána v exekuční dražbě. Tu získala společnost Equitable za pouhých 100 000 dolarů. Probíhalo zde několik úrovní rekonstrukcí, měnili se majitelé a nájemci. Až v roce 1946 koupila dům společnost Flatiron Associates. V téhle chvíli došla změna na Flatiron Building.

Změn tu je spousta a spousta v průběhu let. Nájemci přicházeli a odcházeli a asi nejznámější byly vydavatelské domy St. Martin's Press a Springer-Verlag.

V roce 2019 se vlastník budovy rozhodl pro totální rekonstrukci. Malé a nevhodně umístěné kanceláře byly vybourány. Ven musela veškerá vnitřní technika, která zastarala už před více než padesáti lety, ale nikdo se neodvážil do toho sáhnout. Moderní vzduchotechnika, výtahy i rozvody jsou vyvedeny do všech pater, které jsou volné. Volný prostor tak má být nabídnut nájemcům, aby zde měli své zastoupení, kanceláře nebo obchodní prostory. Rekonstrukce měla probíhat až do roku 2022. Jenže kvůli koronaviru nebyl projekt ještě dokončen a Flatiron Building ještě dnes není otevřen.

Zdroj: The Flatiron Building, Wikipedia, History.com