O tom, že fotovoltaika je nebezpečná kvůli svému riziku požáru, jsme už psali. Dle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) je takových instalací stále víc a víc a největší profesní komora sledující kvalitu tuzemského stavebnictví tak varuje, že může nastat opravdu velký problém.

Jenže tu není problém jen s elektřinou a požárními předpisy. Jde tady třeba o to, že fotovoltaické panely se instalují na střechy, které k tomu nejsou vůbec určeny. Jejich nosnost je výrazně nižší, než pak činí zatížení od panelů.

Unese to střecha?

Právě statika patří vedle požárněbezpečnostních opatření k hlavním otázkám, které by měl stavebník vyřešit ještě před samotným pořízením fotovoltaické sestavy (FVE) a její instalací. Zdaleka ne každá střecha totiž snese zatížení solárními panely – a nejde pouze o jejich samotnou váhu.

Z mnoha případů, které jsou řešeny autorizovanými osobami, vyplývá, že posouzení stavu střešní konstrukce statikem odhalí řadu možných rizik nebo slabin: velká část staveb vznikala v době, kdy se s podobným zatížením jako od tíhy FVE nepočítalo. Statik by měl proto posoudit veškeré detaily a provedení stavby a střešní konstrukce a jejich aktuálního stavu. Teprve na základě těchto výstupů lze zodpovědně určit velikost, typ, sklon, uložení a ukotvení vlastního fotovoltaického zařízení.

„Na základě desítek případů, které jsme dosud posuzovali, vycházejí u dokončených či starších budov lépe střechy sklonité s krovy. Jinak je tomu ale u plochých střech budov a lehkých střešních plášťů hal. Dříve prováděné střechy byly totiž navrhovány ekonomicky pouze na účinky zatížení tíhou sněhu a tlaku nebo sání větru. Nemají tudíž většinou rezervu na další zatížení,“ sdílí svou zkušenost Ing. Luděk Vejvara, Ph.D., předseda oblastní kanceláře ČKAIT v Plzni a statik. Dodává, že u nově plánovaných staveb projektant dokáže zohlednit veškeré aspekty chystaných instalací obnovitelných zdrojů energie při návrhu střešní konstrukce, a to včetně účinků většího zatížení.

ČKAIT a OZE:

Většina kroků vedoucích ke snižování závislosti České republiky na fosilních palivech, plyn nevyjímaje, je z hlediska České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) potřebná. „Samozřejmě vítáme směr, jakým se naše společnost na cestě k větší energetické soběstačnosti vydává. Dlouhodobě však upozorňujeme na to, že energetická zařízení vyžadují odbornou přípravu i péči. Jedině tak jejich zapojení povede ke spokojenosti stavebníka i jeho okolí,“ konstatuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Zmíněné faktory sněhu a větru nejsou v kombinaci se zatížením FVE panely jediné, s nimiž je třeba počítat. Současné stavební normy jsou v uvedených aspektech výrazně přísnější než v minulosti. Hlavně kvůli větru musí být instalace FVE kotveny anebo v některých případech přitěžovány, a to betonovými deskami nebo nádržemi s pískem. Toto neuvážené přitížení ale může znamenat podstatné omezení nebo i vyčerpání nosnosti střechy…

„Zjednodušeně řečeno, stavebník, tedy objednatel, by se neměl spokojit s tím, že u výběru FVE hraje roli jen výběr zařízení k pokrytí spotřeby elektrické energie nebo teplé vody. Vždy, a to bez výjimky, je nutné řešit statické účinky instalace formou odborného posouzení původní nosné konstrukce střechy. Už třeba proto, že z hlediska zákona je za případné škody odpovědný právě stavebník. I když dnes bude možné realizovat zařízení do 50 kW bez stavebního povolení, neznamená to, že nebude zpracována potřebná dokumentace k ověření technického provedení a zajištění obecné bezpečnosti,“ dodává Ing. Vejvara s tím, že odborné posouzení nosnosti může být provedeno nezávisle na zhotoviteli FVE systému, anebo je možné jej požadovat jako nedílnou součást dodávky.

Tepelná čerpadla co neuspoří a hlučí

Kvalifikovaný přístup si zaslouží i druhý nejrozšířenější obnovitelný zdroj energie – tepelná čerpadla. ČKAIT už vloni zahájila osvětovou kampaň upozorňující na nezřídka předimenzované výkony těchto energetických zařízení, jež nemusejí vést ke kýženým úsporám, spíše naopak. Značný ohlas u veřejnosti měl i jeden z vypočtených rizikových faktorů – hlučnost.

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví vydalo na sklonku loňského roku metodickou pomůcku k jednotnému postupu při umísťování, povolování a užívání tepelných čerpadel typu vzduch/voda jako jednoho z typů obnovitelných zdrojů energie ve smyslu stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.) a zákona o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.). Ačkoliv novela energetického zákona vyjímá instalaci tepelných čerpadel při splnění několika podmínek z množiny zařízení podléhajících stavebnímu povolení, zůstává na stavebníkovi povinnosti dodržet mj. hygienické limity hluku.

V citované metodické pomůcce je doslovně uvedeno, že tepelné čerpadlo by mělo být umístěno tak, aby jeho hladina tzv. akustického tlaku (tedy hluku a vibrací) nepřesahovala povolenou hodnotu 35 dB(A) v noci a 40 dB ve dne v chráněném prostoru. Není-li tomu tak, obyvatelé v sousedství se mohou bránit právně, a to podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.

„Na projektanty, techniky a především prodejce i montážní firmy apelujeme, aby toto hledisko brali v potaz. Uvolnění podmínek pro instalaci obnovitelných zdrojů energie neznamená rezignaci na požárněbezpečnostní a další odborná hlediska, ani na veřejný zájem a dobré sousedské vztahy. Nabídka na trhu je široká a prakticky vždy lze vybrat energetické zařízení, které vyhoví normám a limitům. Ostatně i to je jeden z prvků udržitelnosti,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.

Zdroj: ČKAIT