Domovem fuchsie něžné je oblast na jihu Chile, kde tento keř běžně dorůstá až třímetrové výšky, v našich podmínkách však za sezonu stihne narůst sotva do metru. Zimu totiž přežijí jen kořeny a kořenový krček, výhony se sestřihávají. Z původní fuchsie magellanské bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů lišící se barvou květů i mírou mrazuvzdornosti. Většina z nich tvoří dlouhé tenké výhony, které se obloukovitě sklánějí k zemi.

Fuchsie magellanská Autor: Shutterstock.com Autor: Shutterstock.com

Fuchsie je skvělým doplňkem keřů kvetoucích na jaře, protože na rozdíl od nich rozkvétá až v červenci a květy si uchovává do října, respektive do prvních mrazíků. Musíme jí však vybrat vhodné stanoviště, aby na ni v létě nešlo přímé slunce od jihu a v zimě netrpěla přívaly deště a sněhu. V přemokřené půdě rostlina uhnívá, v horkém létě ale vyžaduje pravidelnou zálivku i vzdušnou vlhkost. Vyhovuje jí proto prostředí zahrady s okolní bujnou vegetací, která vlhkost zadržuje. Kořeny můžeme přikrývat mulčem, abychom zabránili vysychání půdy.

Fuchsie magellanská Autor: Shutterstock.com Autor: Shutterstock.com

Mladé rostliny vysazujeme zjara, aby stihly do příchodu příští zimy posílit. Není ale od věci v prvním roce keřík pěstovat v nádobě a na zimu ho umístit do světlé chodby či zimní zahrady, kde je sice zima, ale mráz sem nepronikne. Od druhého roku můžeme beze strachu nechat fuchsii ve volné půdě, jen jí sestřihneme výhony a kořenový systém zakryjeme listím. Dbáme také na to, aby nedošlo k podmáčení zeminy. Pomoci nám může stříška nebo podobný kryt, který srážky odvede stranou. Ke kořenům však vždy musí proudit vzduch.

Fuchsii něžnou lze úspěšně pěstovat také v nádobě na terase či balkoně. V tomto případě ji však na zimu vždy přenášíme do bezmrazé místnosti.