O tom, že distributoři nechtějí často připojovat zákazníky k síti, jsme psali už ve zvláštním článku. V něm jsme také vysvětlili, proč to tak je. Není třeba se často nad firmami rozčilovat. Je to prostě nedostatečným nastavením sítě.

Zde bychom chtěli upozornit čtenáře na náš časopis Dům&Zahrada č. 5, ve kterém se tématu z důvodu vašich četných dotazů budeme zapojením FVE zaobírat podrobně.

Podívejte se na instalaci domácí střešní fotovoltaiky, krok za krokem:

Zdroj: Youtube

Ovšem jak je to, když tedy distributor nahlásí, že zrovna vy jste si vytáhli toho Černého Petra? Zeptali jsme se na to odborníka. Jmenuje se Lukáš Papež a je vedoucím fotovoltaických instalací u společnosti Woltair, takže o dané problematice už toho spoustu ví.

„V první řadě je třeba říct, že cíleně se rozhodnout přetoky nemít nedává smysl. Každý nevyužitý přetok i při sebelepším nastavení a návrhu FVE tak, aby měla co nejméně přetoků, se totiž dá ekonomicky zhodnotit,“ začíná odpovídat na náš dotaz Lukáš Papež.

„Pokud nelze mít přetoky kvůli tomu, že je distributor nepovolí, tak se dá systém nastavit tzv. bezpřetokově (přetoky se softwarově vypnou). Ovšem ani toto nastavení z hlediska výrobce střídače není 100% a nikdo klientovi není schopen zaručit, že k občasným přetokům nebude docházet. Čili se může stát, že občas může od distributora dostat nějakou relativně nízkou pokutu, která ale ekonomiku fotovoltaiky nijak zásadně nepoškodí.“ Zde Lukáše Papeže zastavíme a dovolíme si upozornit, že takzvané technické přetoky možné jsou, ale jsou na minimální výši, kterou určuje ERÚ. Jde o 115 W za 15 minut nebo špičkově po dobu několika sekund i 2 kW, ovšem v součt to stále musí dávat 115 W za 15 minut.

Stoprocentní jistota, že klient nedostane žádnou pokutu, je provozovat elektrárnu čistě ostrovně. Tedy v jednom okamžiku, kdy mám dostatek energie z panelů a nabité baterie, být odstřižen od distribuční soustavy. Ovšem zde jsme zase limitováni samotným systémem FVE, který samozřejmě není schopný v tomto režimu zajistit chod domácnosti v jejím plném provozu, když je celá rodina doma, topí elektřinou, ohřívají vodu, vaří, perou, nabíjí automobil apod.

Lukáš Papež pak pokračuje. „Pokud by došlo k přetížení systému, tak samozřejmě umíme technologicky instalovat opatření, které automaticky přehodí režim (odepne FVE a spojí dům s distribuční soustavou), ale i toto je pro většinu klientů dosti nekomfortní stav.“

Nicméně pokud chci z výroby FVE využít co nejvíce energie, tak se postupuje následovně:

  • Na základě vyúčtování za elektřinu a technologie v domě (vytápění, ohřev vody atd.) se navrhne taková velikost instalovaného výkonu, aby výroba FVE nebyla zbytečně předimenzovaná. Tím pádem nemám v letních měsících tak velké přetoky, ale nevýhodou je, že jsem delší časové období (zimní měsíce a část jarních a podzimních) zbytečně málo soběstačný.
  • Co největší akumulační nádoby na ohřev teplé užitkové vody a topné vody, kdy do nich pomocí speciálního zařízení umíme nasměrovat přebytečnou energii. Tato přebytečná energie vzniká, když je aktuální potřeba energie v domě plně pokryta aktuální výrobou FVE a baterie jsou nabité.
  • Užití asymetrického střídače, který umí na každou fázi pustit pouze tolik energie, kolik je na dané fázi aktuální zátěž.
  • Co největší kapacita bateriového systému.

„Můj odborný a zároveň praktický názor je ten, že nemá smysl si pořizovat malou elektrárnu, protože cena FVE není přímo úměrná její velikosti. Neustále se setkáváme s tím, že se na nás klienti obracejí, že chtějí navýšit počet panelů a baterií u své stávající FVE. Toto následné rozšíření je ale samozřejmě finančně mnohem nákladnější, než instalovat vše najednou,“ vysvětluje Lukáš Papež ze společnosti Woltair.

Opravdu se víc vyplatí dát si raději co největší elektrárnu, jelikož finanční rozdíl mezi relativně malou fotovoltaickou elektrárnou a velkou elektrárnou už zase není tak markantní při srovnání s tím, kolik energie mi vyprodukuje.

„Je třeba také hledět do budoucnosti, kdy se předpokládá, že vše bude na elektřinu - elektroauta, tepelná čerpadla apod. To už nebude stačit 10 kWp, které se ještě donedávna před zavedením zákona LEX OZE považovaly za maximum, co lze z hlediska tzv. mikrozdroje na střechu umístit. Panel je opravdu relativně levná věc, ale střídač a všechny ostatní komponenty k tomu se musí do domu instalovat, ať už mám panelů málo, nebo hodně. Uvažovat tedy tak, že si pořídím o 4 panely méně a ušetřím třeba 30 tisíc korun, nedává dlouhodobě smysl.“


Zdroj: Woltair, ERÚ