Problémů je hned několik. Třeba v tom, že firmy tam dají, co chtějí. A je jim jedno, jak kvalitní výrobek by to měl být, nebo dokonce jaký typ výrobku by to měl být a co vůbec by zde mělo být. Víte například, že fotovoltaická elektrárna by měla mít možnost manuálního odpojení, které je k dispozici někde na těle domu, a to pro případ hašení? Vezměte si, že firmy dnes navrhují fotovoltaiky, které mají nad 400 V na jednom stringu. Dokonce není výjimkou, že jsou zapojeny i na 1000 V! Vždyť to střídač snese! Jenže pokud začne hořet, tisíc voltů je pro hasiče poněkud nebezpečné napětí. A ať se chytnou všichni ti, kteří mají nad 400 V na stringu – máte venkovní vypínač?

O tom, jak má vypadat FVE, je výborná přednáška VOŠ a SPŠE Františka Křižíka:

Zdroj: Youtube

Co na to hasiči?

Hasiči mají v Metodickém listu HZS číslo P 48, čl. I odst. 10 písm. a) stanoven hasební postup pro fotovoltaiky do 400 V. U rodinných domů je toho možné dosáhnout například pomocí MPPT trackerů (např. Studer, Victron apod.), které dokážou pracovat s tímto napětím. Ovšem ne vždy jsou použity a některé firmy toto ani nereflektují. Svádějí v jednom stringu výrazně větší hodnoty.

Takže jak to udělat? Podle elektrikářů by měl být manuální (!) odpojovač na domě. Ten ovšem má jednu nevýhodu. Mechanickým ovládaným vypínačem, který musí být dimenzován na 1,25násobek DC části se vypne jen DC část pod kabely. Ovšem na střeše stále zůstávají fotovoltaické panely sepnuté do stringu a produkují stále elektřinu. Takže v kabeláži pod panely se nic nezměnilo.

Proto by měly být panely třeba zkratovatelné. A to ne jako celek, ale jako samostatné nebo maximálně po dvojicích, a to z důvodů, že kdyby zkratovací zařízení selhalo, obnovilo by se napětí jen malého pole, ne celého stringu. Opět musí tedy jít o kvalitní mechanické prvky s diodou proti zpětnému toku proudu.

Třetí možností je instalace optimizerů. Ty pomáhají standardně optimalizovat výrobu panelů, pokud například je jeden z nich zastíněný apod. Ovšem v případě výpadku komunikačního signálu při požáru od střídače se vypnou, tudíž na svodech panelů nezůstane žádné napětí, nebo jen minimální.

Něco to stojí

Všechny tyto „drobnosti“ se bohužel v dokumentech k FVE nedočtete. Tam máte jen jeden souhrnný řádek a z něj nevyčtete vůbec nic. Ani to, jakou dostanete skříň rozvaděče. Vždyť i to je extrémně důležité. Michal Růžička z NOARK Electric vysvětluje: „Pokud bychom měli poukázat na to, co by bylo dobré hlídat, pak je to instalace rozvaděče s krytím IP65, pokud se bude dávat rozvaděč do vlhkého a prašného prostředí. A to není jen venkovní instalace, ale také třeba sklep, garáž či dílna.“

Také je třeba dbát na kvalitní funkci jednotlivých komponent. Může se stát, že firmy vám do skříní nainstalují „noname“ komponenty jističů, svodičů, odpojovačů, a vy to vůbec nepoznáte. Měli byste tedy při objednání chtít kompletní rozpis všech komponent, ne jen panelů a střídačů.

Jistě, za každý výše uvedený komponent dáte docela dost peněz, ale ve výsledku celé ceny FVE je to jen marginální část. A ta bezpečnost za to stojí.

A když tomu nerozumíte?

Není náhoda, že se elektroinstalacím nabídky solárních dodavatelů věnují tak okrajově. Často elektroinstalace v nabídkách ani nerozepisují, nedodávají k nim technické údaje a zahrnou je do jednoho, dvou řádků. Jak si kvalitu všech komponentů jako zákazník dobře ohlídat? „Recept je oslovit více dodavatelů solárních řešení, dbát na výběr instalační firmy. Ideálně se řídit při selekci doporučeními oborových organizací, jako je CAFT, a neustále se na všechny komponenty a části nabídky doptávat. Zajímat se o kvalitu i značku všech komponentů. A v případě pochybností si projekt FVE nechat zrevidovat nezávislým revizním elektrotechnikem. Taková investice se pohybuje v řádu 3–6 tisíc korun, ovšem v porovnání s pořizovací cenou FVE jde o marginální částku,“ uzavírá Michal Růžička, produktový manažer společnosti NOARK Electric, kterého jsme poprosili o zhodnocení problému.

Zdroj: NOARK Electric, HZS, ČSN, Jan Hlavatý