Předně, granátová jablka jsou doslova "nadupaná" silnými antioxidanty, kromě celé řady vitaminů a minerálů obsahují také flavonoidy, které zlepšují pevnost cévních stěn a hrají roli v boji proti zhoubným onemocněním. Podle jednoho skotského výzkumu pravidelné popíjení šťávy z granátového jablka zvyšuje u mužů i žen hladinu testosteronu, čímž se u obou pohlaví zvyšuje i sexuální touha. Legendy o granátovém jablku coby ovoci lásky tedy nelhaly...
Na rozdíl od našich jablek mají plody marhaníku tvrdou a hořkou slupku, která se nedá jíst. Po rozkrojení z ovoce vydlabeme rosolovitou dužinu plnou drobných červených jadérek, jež můžeme sníst jen tak, nebo jimi obohatit celou řadu jak sladkých, tak slaných pokrmů. V zimním období určitě přijdou k chuti i horké nápoje: zkuste rudá zrníčka přihodit do čaje či punče.
Marhaník pochází z teplejších krajů a nesnese mrazy, ale dá se u nás pěstovat jako přenosná rostlina, i když plodů se v našich podmínkách nedočká každý. Pokud byste si ho přesto chtěli vypěstovat ze semínek, vyberte si vyzrálý plod, semena vyjměte z dužnatých obalů a nechte dva dny zakvasit ve vlažné vodě. Potom odstraňte zbytky dužiny a ihned vysejte. Nejlépe vyklíčí při teplotě 25-30 °C v substrátu s neutrální reakcí.
Marhaníku vyhovuje lehká zahradní zemina a letnění na terase, mladé rostliny bychom však neměli vystavovat přímému slunci. V zimě keříku prospěje pobyt v chladné místnosti a omezená zálivka. Pokud se o něj budete dobře starat, zhruba za šest až sedm let se dočkáte plodů.