Historie železobetonu se začíná psát v padesátých letech 19. století, kdy začali dva francouzští zahradníci J. L. Lambot a J. Monier stavět květináče pro pomerančovníky a další zařízení z cementu vyztuženého železnou nebo ocelovou sítí. Příčinou vynálezu železobetonu byla potřeba nahradit dřevo pro zahradnické či rekreační účely.
Od zahradníků ke stavařům
Nového materiálu si takřka ihned všimli stavební inženýři a použili ho při vývoji podlahových systémů spojujících cement se železnými nebo ocelovými nosníky. Důvodem byla snaha ochránit ocel před požárem. V počátcích byl stavební průmysl k železobetonu poměrně skeptický. Teprve v prvních letech 20. století začaly vznikat první normy.
Historie železobetonu:
První dům
Železobeton poprvé v pozemním stavitelství použil Američan William E. Ward při stavbě své vily v Port Chesteru u New Yorku v roce 1873. Předtím se železobeton využíval především pro stavbu mostů. O popularizaci železobetonu se postaral François Hennebique, který v roce 1900 v Paříži představil několik železobetonových budov.
Co je to železobeton?
Železobeton je tvořen betonem se železnou nebo ocelovou výztuží. Ta se do betonu zalévá při výrobě, a doplňuje tak jeho vlastnosti. „Beton má vysokou pevnost v tlaku, ale velmi malou pevnost v tahu, proto se musí vyztužovat ocelí. Výztuž musí být uložena minimálně 5 cm pod povrchem betonu, aby byla ochráněna před korozí,“ říká Patrik Duda ze společnosti Atreon.
První železobetonové stavby u nás
První železobetonové stavby u nás
Vídeňská stavební společnost Ed. Ast & Co. od roku 1900 vyvíjela vlastní konstrukci železobetonových šedových sálů. Její nejstarší železobetonový skelet na našem území se dochoval v Ostravě, další podobné realizace z let 1902–1905 nalézáme na severu Čech a také Moravy. První domácí továrnu ze železobetonu však v Brně-Židenicích postavila v roce 1903 firma B. Fischmann & Co. podle projektu inženýra Alfreda Bergera.
První mrakodrap
V roce 1903 spatřil v USA světlo světa 1. železobetonový mrakodrap, který byl pojmenován The Ingalls Building. Tato budova s 16 patry byla navržena architektonickou firmou Elzner a Anderson. Přestože byla tato stavba považována za velmi odvážný počin, tak zásadně přispěla k rozmachu využívání železobetonu pro stavbu výškových budov po celých USA.
Síla oceli
Síla oceli
Pro výrobu železobetonu se obvykle používá jako výztuž betonářská ocel kruhového průřezu s povrchem opatřeným příčnými žebírky nebo vtisky. Ta se do betonu ukládá volně ve formě tyčí, svařovaných sítí nebo prostorových nosníků. Výztuž může být dále konkrétně upravena v tzv. armovnách – ohýbárnách. Komplikovanější tvary mohou být tak již připraveny jako hotový celek, oproti tomu rovné výztuže se montují přímo na stavbách.
Hotely ze železobetonu
Na začátku 20. století se začal železobeton postupně využívat také pro stavbu hotelů. Po mnoha zborcených hotelech postavených z betonu bez výztuh a po selhání při zemětřeseních nakonec i zarytí odpůrci železobetonu museli pod tíhou faktů novou technologii přijmout. Mezi jedny z prvních železobetonových hotelů patřil osmipatrový hotel Hayward postavený v roce 1906.
Věž El Campanil
Průkopnicí v estetickém využití železobetonu byla americká architektka Julia Morgan. Svoji první železobetonovou konstrukci – zvonovou věž nazvanou El Campanil – postavila v roce 1904 v Mills College kousek od zálivu v San Diegu. O dva roky později toto dílo přežilo velmi silné zemětřesení, a díky tomu si Morgan získala reputaci, která jí pomohla nastartovat kariéru.
Beton a památky
Při opravách i rekonstrukcích historických staveb a budov je dnes železobeton využíván již automaticky. Vše samozřejmě podléhá schválení památkářů, ale využití této technologie je už naprosto běžnou záležitostí i v této oblasti. Krásným příkladem může být rekonstrukce střechy baziliky La Sagrada Família ve Španělsku.
