Společnou vlastností vytrvalých i jednoletých druhů jsou vypuklé až kulaté květní hlávky (strbouly), svrchu obalené drobnými polštářkovitými a ze stran většími kvítky. Jejich průměr kolísá mezi třemi až osmi centimetry, převažujícími barvami jsou bílá, modrá, fialová, červená a žlutá. Jednotlivé květy se pohupují na delším drátovitém stonku vyrážejícím z trsu přízemních listů s členěným nebo hladkým okrajem. Výška rostliny se pohybuje podle druhu zhruba od 15 do 90 cm.

ČTĚTE TAKÉ:

Rod hlaváčů (Dipsacaceae) čítá okolo 80 druhů vytrvalých, ale též dvouletých rostlin nebo letniček pocházejících ze slunných strání, skalnatých, zejména vápencových svahů a suchých luk Středomoří a zbytků Evropy. Setkat se s nimi však můžeme i na Kavkaze, v severní Africe, Asii nebo v Japonsku. U nás se ve volné přírodě vyskytuje například hlaváč fialový (S. columbaria), který roste hlavně v krasových oblastech a Polabí, kde patří k chráněným rostlinám.

Menší vytrvalé druhy (hlaváč japonský - S. japonica, hl. lesklý – S. lucida) jsou ideálními rostlinkami na skalky, vyšší trvalky (S. caucasica v barevných odrůdách: Bressingham White, Miss Willmott – bílá, Clive Greaves – levandulově modrá), dvouletky či letničky (S. atropurpurea v odrůdách Blue Cockade – nachově modrá, Dwarf Double – směs s plnými květními hlávkami v bílé, tmavě nachové, modré nebo růžové barvě) naopak zkrášlí sluncem prozářené záhony a osluněné partie divokých zahrad.

Květenství

U nás od června do začátku října.

Vlastnosti

Hlaváče se vyznačují nápadnou vůní a jsou přitažlivé pro včely i motýly. Často se využívají k dekoraci jako řezané květiny, mnohé z nich lze výborně sušit.

Pěstování

Všechny druhy potřebují k dobrému kvetení sušší stanoviště na plném slunci. Nejlépe se jim daří v mírně výživných, dobře propustných půdách, zásadité až mírně alkalické reakce.

Květenství prodloužíme vyštipováním zvadlých květů.

Přes zimu chráníme jejich teritorium před nadměrnou vlhkostí, preventivní drenáž se rozhodně vyplatí!

Každé tři roky dělíme trsy a přesazujeme je do čerstvé nebo obnovené půdy.

Množení

Jarním odebíráním bazálních řízků – tj. i s patkou, nebo dělením trsů. Výsev letniček a dvouletek provádíme na začátku nebo uprostřed jara. Semena trvalek vyséváme do truhlíků v chladném pařníčku ihned po sklizni či z jara.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com