Hortenzie řapíkatá (Hydrangea petiolaris) je jediným popínavým zástupcem z rodu Hydrangea, jehož druhy rádi pěstujeme pro jejich výrazné květy. Výhodou je, že rozkvete nejen na slunci, ale také v polostínu. Dařit se jí bude dokonce i na zastíněném stanovišti, kam sluneční paprsky dopadají minimálně - možná jen nenakvete tak bohatě.
Květenství je vždy bílé barvy a obsypává rostlinu v období od června do srpna. Na rozdíl od břečťanu hortenzie řapíkatá na zimu opadává, takže vám s podzimem nadělí spoustu listí k hrabání. V létě na ni ale bude mnohem hezčí pohled.
Česká zima popínavé hortenzii nevadí, rostlina je plně mrazuvzdorná a její výhony na jaře bez problémů zase obrážejí, i když třeba namrznou. Jediným předpokladem úspěšného pěstování je mírně kyselá vlhčí půda obohacená o humus. Na suchém místě nebo ve vápenité zemině bude hortenzie spíše skomírat.
Zpočátku je potřeba výhony vyvazovat, aby se neplazily po zemi, ale jakmile je jednou nasměrujete, samy se přichytí k opoře, ať je to silnější kmen stromu, pergola, plot, nebo domovní zeď. Pravidelné zastřihávání není nutné, hortenzie se sama rozkošatí a časem vytvoří bujný porost. Střih bude samozřejmě na místě v případě, že ji zasadíte ke dveřím nebo k oknům domu. Reaguje na něj velmi dobře. Starší, zdřevnatělé a mohutné rostliny je vhodné připevnit k opoře provázkem, aby je vítr neodlomil. U domovních zdí je potřeba šlahouny hlídat, rády totiž zalézají do skulin a prasklin podobně jako břečťan, a špatně se jich budete zbavovat.