Do roku 2011 se u nás používalo součtové měření spotřeby energie, tak jako v téměř celé Evropě. Jak ale stoupala popularita malých domácích elektráren, distribuční společnosti prosadily, aby se spotřeba energie měřila po jednotlivých fázích. To má ale výrazný vliv na malé spotřebitele.
Systém musí pečlivě naplánovat a problému se téměř vyhnout. Dobře pro tyto účely fungují jednofázová řešení nebo systémy s asymetrickým střídačem.
Jak to vlastně funguje?
V některých zemích to funguje jednoduše – čím víc solární elektřiny majitel vyrobí, tím více ušetří. Typicky jedinec stále platí i za elektřinu, protože solární energie nepokryje celou spotřebu, ale od toho, co domácnost spotřebuje, se odečte to, co domácí elektrárna vyrobí.
U nás to tak ale není. Distribuční společnosti účtují zákazníkům nikoli jednu celkovou částku, ale počítají saldo zvlášť pro každou ze tří fází.
Představíte si to snadno pomocí příkladu
Solární elektrárna ročně vyrobí 5200 kWh. Majitele stála 314 tisíc korun. Za dvacet let vyrobí tedy 104 tisíc kWh; jedna kWh stojí na výrobu asi 3 koruny. Dejme tomu, že spotřeba energie je zhruba 3,86 Kč/kWh. Počítáme tedy, že solární elektrárna vyrobí za hodinu 3 kW a zároveň má domácnost spotřebu 3 kW. Teď se to zamotá! Domácnost spotřebuje v první fázi 2 kW, 1 kW v druhé a ve třetí fázi 0 kW.
V případě součtového systému je to jednoduché – spotřeba je 3 kW a výroba také 3 kW. Výsledkem je tedy 0. Když měříte po fázích, je důležité, jestli máte asymetrický střídač, nebo symetrický. A také podle které fáze měříme. Dá se tedy říct, že pokud máme symetrický systém a měříme podle třetí fáze, zaplatíme za elektřinu stejnou částku, jako kdybychom neměli solární systém vůbec. Ani další varianty nejsou příliš výhodné.
Jedinou rozumnou možností je snímač asymetrický. Ten umí do každé fáze posílat jiný výkon. Rozdělil by tedy naše 3 kW z příkladu výše do fází tak, aby minimalizoval spotřebu.
Pokud se chcete vyhnout ekonomické katastrofě, zvolte jedině střídač asymetrický.
www.oze.tzb-info.cz
