Než se vydáte do Hořic v Podkrkonoší, najděte si doma dobré boty, budete je opravdu potřebovat. Místní lákadla sice nejsou od sebe daleko, ale i tak se pěkně projdete.

Když kámen, tak pískovec

Hořický pískovec je vážně slavný, možná ani nevíte, že se využil dokonce i na stavbu katedrály svatého Víta na Pražském hradě nebo chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře. Však se také svého času v okolí Hořic nacházelo asi 70 pískovcových lomů. A v 80. letech 19. století tady založili kamenicko-sochařskou školu, která funguje dodnes.

Sochařské galerie venku

Nejznámější je lom U sv. Josefa, kde se pořádají tradiční sochařská sympozia, s kratšími či delšími přestávkami od roku 1966. Aby nešlo jen o radost z tvorby pro umělecké duše, hotová díla se přemísťují do parku na vrchu Gothard a i do parku U svatého Josefa. Oba jsou volně přístupné a vidět můžete asi 150 soch nejen od Vladimíra Preclíka nebo Kurta Gebauera. Součástí areálu je také Galerie plastik.

Sochařské galerie podruhé

Když z parku na Gothardě vyjdete malý kopec, dostanete se k unikátní pískovcové hřbitovní bráně. Vytvořili ji žáci a učitelé kamenicko-sochařské školy v letech 1896 až 1907. Kousek odsud uvidíte také pomník Jana Žižky.
Naopak při návratu do centra se stavte ve Smetanových sadech. Tady postupně objevíte více než deset plastik, turisté se nejčastěji fotí u sochy Krakonoše od Ladislava Šalouna. Díky mnoha zákoutím pro děti se zabaví i ti nejmenší a rovněž si můžou projít naučnou Trubičkovou stezkou (pracovní listy k ní si lze vyzvednout v Galerii plastik nebo v infocentru na náměstí).

Městské muzeum

Až budete zpět na náměstí Jiřího z Poděbrad, kterému dominuje novogotická radnice a neorenesanční Městský dům se secesním sálem, vydejte se po levé straně nahoru. Za chvíli dojdete k muzeu, které patří mezi nejstarší venkovská muzea u nás. Aktuálně eviduje asi 40 000 sbírkových předmětů z různých oblastí, ale nebojte se, sama budova muzea je subtilní a pojme malou část historických skvostů. Kromě krátkodobých výstav ve Štorchově síni potěší stálá expozice Od kamene k soše.
Aktuálně zde rovněž můžete vidět jeden z nejcennějších předmětů muzea, Šafránkovu kroniku lidového písmáka, vlastence a profesí krejčího Františka Šafránka, který v ní zachycuje události 2. poloviny 19. století. Nebo si ji pro začátek prohlédněte zde: www.safrankovakronika.cz.

Tip nejen pro muže

Vpravo nad náměstím nepřehlédnete barokní zámeček, v jehož prostorách objevíte další muzeum. Věnuje se historii silničních motocyklových závodů na přírodních okruzích a netradiční je hned ze dvou důvodů. Část expozice se každoročně obměňuje, mezi letošní novinky mimo jiné patří výstava 120 let na závodní motorce, uvidíte i několik motocyklů značky Laurin & Klement. A obvyklé není ani to, aby bylo muzeum otevřeno jen od května do září. Otevírá se 20. května, více se dozvíte tady.
Nepřehlédněte: Slavný závod silničních motocyklů 300 zatáček Gustava Havla startuje v Hořicích už tento víkend.

Vzpomínka na minulost

Kdybyste se od muzea motorek vydali směrem na Miletín, dojdete k památníku obětem 1. světové války. Na jeho základní kámen poklepal prezident T. G. Masaryk, památník nese i jeho jméno (Masarykova věž samostatnosti). Z věže o výšce asi 25 metrů jsou hezké výhledy po okolí. Asi 1,5 kilometru odsud najdete další rozhlednu na Hořickém chlumu, její výška přesahuje 40 metrů.

Sladká tečka

Hořické trubičky dostanete koupit pomalu na každém rohu, tady se pečou už více než 200 let a ty opravdu tradiční jsou z oplatkového těsta s cukrem a skořicí, bez náplně. Nicméně dnes se vyrábí v různých variacích. Traduje se, že recept prozradil zraněný Napoleonův kuchař jedné zdejší hospodyni, která se o něj starala. Ale legend je více, podle jiné recept pochází z Napoleonova dvora, nicméně nápad na stáčení oplatek do podoby trubiček a jejich sypání cukrem a skořicí prý vznikl až v Hořicích. V každém případě si je nezapomeňte koupit, než pojedete domů.