Houby rostou všude a v neobvyklém množství. Snad každý se už na ně vypravil a přinesl domů zajímavé úlovky od bedel až po pravé hřiby. Pokud jsme ještě nevyrazili, je nejvyšší čas to napravit.

Když to vezmeme popořádku, s čím vším se do lesa vypravíme? Nikoliv samozřejmě s igelitkou, ale s proutěným košíkem s plochým dnem. Někdo je zvyklý chodit třeba s koženou „síťovkou“, taškou s oky. V ní se houby sice nezapaří, ale zase se mohou polámat – takže tato taška není ideální. Dalším vybavením má být malý ostrý (a nejlépe zavírací) nožík. Kdo chce houby nejen „sklízet“ ve velkém, ale hlavně si je prohlížet, obdivovat se jim, studovat je přímo v lese a něco se o nich dozvědět, přidá do koše kapesní atlas hub. Hodit se bude balení papírových kapesníků na utření rukou, případně na očištění slizkých hlaviček klouzků. Že pak papír nepohodíme v lese, je jasné.

Tím výbava končí, a můžeme se vydat na cestu. V lese se chováme tiše a k přírodě šetrně – žádné houby nerozkopáváme ani netrháme naslepo, abychom je již utržené teprve zkoumali a rozhodovali se, zda je houba jedlá. Že sbíráme pouze a jenom houby, které dokonale známe, by mělo být prvním pravidlem každého houbaře. Nevytrháváme houby i s podhoubím, a také je neuštipujeme nehtem (leda ty nejmenší minihřiby), ale vždycky plodnici pečlivě odřízneme nožíkem.

Houbu pak přímo na místě v lese zběžně očistíme od jehličí, trávy, hlíny, písku. Tím si šetříme spoustu práce s čištěním; když přijdeme domů, máme v košíku už skoro čisté houby.

Doma houby vyjmeme z košíku a rozložíme je velmi volně na pečicí plech, velký tác nebo husté síto. Hned je důkladně dočistíme. Neloupeme hlavy bedel ani žampionů, kloboučky klouzků ale můžeme oloupat. Odkrájíme všechny tuhé části nožek. Pokud nebudeme zpracovávat houby ihned, ale chceme je ještě pár hodin nechat v chladničce, pak velké houby rozkrojíme napůl a do klobouků všech menších hub uděláme hluboký zářez.

Zbytky hub můžeme rozhodit po zahradě, třeba k plotu pod břízu nebo borovici a můžeme doufat, že někdy se nám tam nějaké to podhoubí „ujme“...

-ag-Foto: Archiv In