Zdá se, že si výrobci vzpomněli na odkaz prvního splachovacího záchodu, který v roce 1596 vynalezl kmotřenec anglické královny Alžběty I. Panovnici vynález natolik nadchl, že sira Johna Haringtona pověřila, aby jí ho vystavěl i na hradě Richmond. Instaloval ho do místnosti velikosti malé šatny přilepené na venkovní straně opevnění jako vlaštovčí hnízdo. Pro rychlé odstranění nevábně vonících výdobytků střev využil zemské přitažlivosti, ale na rozdíl od středověkých prevétů hlavně proudu vody, která vše spláchla z rezervoáru umístěného o patro výše. Z té doby se datuje označení WC z anglických slov water closet.

O zhruba 200 let později systém vylepšil skotský hodinář a vynálezce Alexander Cumming. K míse napojil zahnutou rouru, ve které se drží voda a zabraňuje návratu zápachu z kanalizace. Podobný systém se používá dodnes. Díky podélně rozříznuté míse se s jeho fungováním mohou zblízka seznámit malí i velcí v libereckém vědeckém muzeu iQlandia.

Jít s dobou

Nejnovější mísy však kromě prapůvodního účelu nabízejí i další stále vylepšované vlastnosti. Hitem posledních let je systém rimless, tedy dokonale hladká toaleta bez oplachového kruhu, kde se usazovaly nečistoty a vodní kámen. Covidová doba se zasadila o vývoj antibakteriálních úprav povrchu, spolu s ním pokročila technická revoluce. Namátkou ji zastupují anální i perineální bidetové spršky, jednotka na odsávání pachů i bezdotykové splachování.

Korunu obdobným trendům nasadil model Numi 2.0 Smart Toilet společnosti Kohler, která do WC modulu integrovala hlasovou asistentku Alexu. Čas na toaletě tak lze využít k poslechu hudby streamované přes Bluetooth, zatímco vyhřívané prkénko šibalsky bliká v rytmu ambientního podsvětlení. Nakonec to vše ukončí hlasový povel typu: spláchni se, teď! Mikrofon v záchodě je však i ukázkou toho, jak usilovně – a až kam – se technologické společnosti snaží dostat do našich domovů.

Zdroj: Youtube

Hra o trůny

Při koupi toalety však existují důležitější věci než si do bytu pořizovat další „odposlech“. Například spotřeba vody při splachování. Osobní hygiena je totiž největším žroutem vody, připadá na ni kolem 75 % denní spotřeby domácností. U starších typů záchodů odteče na jedno spláchnutí 8,5 až 10 litrů. Většinou jde o pitnou vodu, byť často znečištěnou chemickými vonítky zatěžujícími životní prostředí.

Moderní toalety však už používají systém Dual Flush a vystačí si jen se 3 až 4,5 litry. Za rok to přinese úspory přes 1 650 Kč, a pokud byste to rozpočítali na 20 let, zbude vám příjemných 33 000 Kč.

Jiné hledisko, na které je vhodné se zaměřit, je tvar moderních klozetů, a hlavně výška jejich umístění. U závěsných toalet se dá upravovat, na rozdíl od těch pevně postavených na zem. Z ne zcela pochopitelných důvodů (daných snad historicky, kdy naši předci byli menšího vzrůstu) končívá 40 centimetrů od podlahy. Přitom dalších 10 cm navíc dělá zázraky – což potvrdí i lidé důchodového věku, kteří si ve zdravotnických potřebách pořídili na WC plastový nástavec s poklopem. Na mísu se nejen pohodlněji usedá, ale hlavně se z ní lépe vstává. A osoby s menším vzrůstem si v době konání potřeby mohou protáhnout nohy. Jde o zážitek, který zavdává podnět k úsměvnému povídání o okamžicích, o kterých se jinak většinou mlčí.

Nahoře, či dole?

Věřte, či ne, ale je to záchodové prkénko, které hýbe partnerskými vztahy stejně intenzivně jako zubní pasta vymačkávaná od středu. A věčná otázky zní: „zvedat, či nezvedat“? Něžné pohlaví preferuje pokládání už kvůli pohodlí. Málokterá dáma si bude libovat v usazení na studenou mísu evokující dosed do tvrdé reality. Pánové upřednostňují variantu zvednutí. Jde o otázku hrdosti a mužství. K sedu je nepřinutí ani argumenty, že je pro močení přirozenější, a jednou provždy by se vyřešil problém míření s ne vždy přesnou muškou. A jak to vidí zastánci etikety? Podle nich je dolů položené prkénko znakem gentlemana.

Zdroj: Youtube

Jestliže i u vás končí demokracie za dveřmi toalety, nezoufejte. Řešením jsou moderní záchodová prkénka, která se umějí pozvolna sklopit sama, aniž by způsobila jakýkoli hluk. Většina využívá rychloupínací ocelové úchyty umožňující občasné odepnutí od mísy důležité pro její očistu. Na rozdíl od asijského trhu to jde snadno, neboť evropská prkénka nebývají zapojená do elektrické zásuvky ani vyhřívaná. V Asii je totiž běžné, že místnost s toaletou nemá topení, a často tak před ní leží i speciální papuče. Jenom pozor, abyste v nich po výkonu nevkráčeli do obývacího pokoje, to by bylo faux pas.

Touha po samostatnosti

Navzdory světovým trendům a fotografiím v časopisech přebíraných často ze zahraničí si Češi a Moraváci stojí za svým. Preferují toaletu oddělenou od koupelny. Potvrdil to průzkum, kdy se pro tuto variantu vyslovilo na 70 % respondentů. Snad to mapuje i naši historii, vždyť ještě v 60. letech minulého století se v pavlačových domech chodilo na jedinou společnou toaletu umístěnou na patře. Teprve výstavba sídlišť přinesla změnu.

Málokdo také stojí o to, aby mu – zatímco soustředěně odpočívá v sedu zabraný do myšlenek či hodnotné četby – vbíhal do místnosti kdokoli další a prováděl tam hygienu. Což při ranních či večerních špičkách hrozí. Ovšem je nutné poukázat i na výhody toalet zakomponovaných do koupelen. S takovou dispozicí se totiž zvětší celý prostor, což ocení zejména rodiče s malými dětmi či lidé s nejrůznějšími zdravotními handicapy. Jak dlouho si české domácnosti oddělený systém toalet (potažmo nezávislou českou měnu) udrží, je zatím ve hvězdách. Ale naštěstí je to zatím jen na vašem uvážení.

Tento článek jste mohli najít v časopisu Dům & Zahrada č. 8/2023.

Zdroj a foto: Archiv firem, Dům & Zahrada