Mít, či nemít hromosvod?

Bouřky vznikají v atmosféře v nestabilním proudění teplého vzduchu. Když se v mracích nahromadí elektrický náboj o hodnotě několika tisíc kilovoltů, vybije se do země, případně do vysokého objektu, který se v okolí vyskytuje. Napětí má v tomto okamžiku velikost několika tisíc voltů. Úder bleskem bývá i příčinou požárů objektů k bydlení, je proto na místě své obydlí proti tomuto nebezpečí chránit. Z tohoto důvodu je zvláště v určitých případech důležité mít hromosvod, nebo přesněji bleskosvod, neboť svádí blesky, ne hromy. Jeho funkce je blesky svádět bezpečně do země tak, aby žádným (nebo co nejmenším) způsobem nepoškodily konstrukci domu ani jeho rozvody. Chrání tedy budovy před jakýmkoli poškozením bleskem, současně zabezpečí dům i jeho obyvatele před požárem nebo mechanickými, případně i dalšími nežádoucími účinky, které může proud bleskem způsobit.

Hromosvod není vždy povinný

Díky hromosvodu by měly být chráněny před zraněním nebo dokonce úmrtím i osoby, které by se v objektu nebo vedle něj v době zásahu nacházely. Obecně sice neplatí povinnost opatřit stavení hromosvodem, alespoň pokud jde o rodinné domy, u nich je to pouze v případě, že stojí v krajině osamoceně nebo na vyvýšeném místě. Jinak je rozhodnutí, zda mít, nebo nemít hromosvod, výhradně na majiteli, u novostaveb současně také na podmínkách, stanovených v rámci stavebního řízení.

Povinnost nainstalovat hromosvod platí pouze pro objekty, kde může blesk ohrozit více lidí, kde existuje reálné nebezpečí napáchání velkých hospodářských škod nebo kde by mohl způsobit poruchu, kterou by trpělo více lidí. Jde tedy například o velké obytné budovy, zdravotnická zařízení, školní a průmyslové či hospodářské objekty, rozvodny apod.

Věděli jste, že existuje město, kam udeří 40000 blesků denně? Nevěděli? Pak se s ním seznamte na National geographic.

Příště: Hromosvod aneb Typy hromosvodů a jejich části