Na našich vesnicích bývala hejna hus běžně k vidění ještě před půlstoletím. A je docela možné, že díky ekonomické krizi se k nim mnozí zase vrátí. Co musíte splnit, chcete-li je chovat?
Dvě základní podmínky
Potřebujete vodní plochu. Houser husu pojímá na vodě, pokud to není možné, z neoplozených vajec se housata nevylíhnou. Voda také slouží k očistě. Dříve měla snad každá vesnice požární nádržku, současní chovatelé si vypomáhají betonovými či plastovými bazénky velkými podle četnosti hejna. A za druhé, husy musí mít možnost volné pastvy. Potřebují ale trávu nízkou, nejlépe čerstvě vyrostlou, kterou uštipují, nevyklovávají ji i s kořínky jako slepice.
A co ještě
Postarejte se o jádrové krmení, prodávají se směsi pro různá období. Také jim připravte uzavíratelný přístřešek s přístupem denního světla, takzvaný husník, v němž přečkají noc. Počítá se asi s metrem krychlovým na jednu dospělou husu, pevnou podlážkou, vyměňovanou podestýlkou a několika pro vás dobře přístupnými snáškovými hnízdy. O husy se starejte denně. Hlídejte nejen nutriční hodnoty potravy, ale také zdravotní stav zvířat.
Doporučení pro začátečníky
Na podzim si kupte jednoho housera a dvě nebo tři husy. Ideálně od zkušeného chovatele, který poradí pro začátek. Například vám řekne, jak musíte asi od ledna do března odebírat právě snesená vejce, uchovávat je ve tmě v teplotě okolo 10 °C. A když husa pustí do hnízda prachové peří, zase jich tam vraťte takový počet, aby je obsedla. Vysedí je asi za 30 dní, a pak housata i odvodí. Jenže zkušenosti ukazují, že je stále častěji potřeba umělá líheň, což znamená další výdaj navíc.
A tohle víte?
- Navzdory dávné domestikaci jsou některá plemena domácích hus stále plachá. Nelze je v hejnu lehce chytit, při nebezpečí se rozprchnou nebo schoulí k sobě. Zpravidla to bývá tehdy, když se o ně už od vylíhnutí stará přirozeně matka, nikoli uměle chovatel.
- Husy jsou docela hlasité. A také teritoriální, někdy se k ostatním domácím zvířatům chovají nesnášenlivě.
- Husí peří, a prachové obzvlášť, je stále ceněné pro výrobu peřin, dek nebo zimního oblečení. Jenže od malochovatelů je málokdo vykupuje, a když, tak jedině drané. Chovat husy pro peří se vyplatí snad pouze tehdy, když ho umíte sami zpracovat.
Může se z husy stát domácí mazlíček? Mrkněte se na video.
Které plemeno vybrat
U nás je tradiční česká husa. Sice patří mezi menší plemena, ale protože má slabší kostru, většinu hmotnosti tvoří svalovina. Už v prvním roce života může houser vážit 5 až 6 kg, husa asi o kilogram méně. Je dlouhověká, v chovu vydrží 15 i více let. Čistokrevná česká husa snese 10 až 15 vajec.
Mezi chovateli jsou oblíbené i husy landeské, šedé s bílým pozadím, povahově klidné. Obvykle kejhá houser v době páření a husa, když snáší vejce. Jsou velmi otužilé, stačí jim jen přístřešek, mnohdy přenocují venku i v zimě. Dobře živený houser může mít až 7 kg živé váhy, husy snesou až 40 vajec. Přirozený odchov bývá problematický, je třeba umělá líheň.
Další možnosti
O husách emdenských se traduje, že původní byly křížené s labutěmi. Možná proto se jim někde říká labutí. Neprokázalo se to, nicméně dnešní emdenské husy jsou robustní, váží 8 až 12 kg a snáší 40 až 60 vajec za sezonu. Ve Velké Británii, Skandinávii i v Pobaltí se chová takzvaný anglický typ, v západní a střední Evropě německý.
Husy slovenské bílé vznikly křížením podunajských hus s emdenskými a později s maďarskými, snad i s pomořanskými, cílem bylo získat dobře zmasilou drůbež s kvalitním bílým peřím. Dodnes jsou na Slovensku pořád vzácné. Možná je to škoda, protože houser mívá hmotnost 6 až 8 kg, husa 5 až 7 kg.
Nevybrali jste si? Tak co třeba husa pomořanská, čínská, tuluská...
Zdroj: Receptář
