Při výběru hutního materiálu je třeba zvážit několik různých faktorů, včetně:

  • Vlastnosti materiálu: musí se vzít v úvahu mechanické vlastnosti, jako je pevnost, křehkost, tvrdost, odolnost proti opotřebení a korozi.
  • Použití: je třeba zvážit, jakým způsobem bude hutní materiál použit a jaké podmínky bude muset vydržet.
  • Dostupnost: je levnější vozit cenově výhodný hutní materiál z dálky? Jak vychází doprava?

Těch faktorů je celá řada. Na některé otázky jsme se zeptali Patrika Dudy ze společnosti Atreon, například jak vlastně při výběru hutního materiálu postupovat. Přece jen je to odborník na danou problematiku, takže zcela určitě o tom ví víc než my.

Kutilové, kteří si sami doma něco staví, obvykle využívají jekly, trubky, pásovou ocel či kulatiny. A pak jsou tu například i kutilové, kteří si svépomocí staví vlastní bydlení. Při tom využívají primárně kari sítě, betonářskou ocel či třmínky, které jsou pro stavbu domu nezbytné. Ať už tak či onak, je třeba si dát pozor na několik věcí, co se hutního materiálu týče. Jaký použít? A jak v obchodě nezmatkovat? Tohle jsou rady a tipy pro kutily, kteří se chystají pracovat s hutním materiálem.

Na co budete ocel používat?

Každý kutil by si měl dát pozor na to, jakou jakost materiálu má právě ta, kterou pořizuje. Nejčastější je jakost S235, která postačí pro 99 % případů. Je to ocel zaručeně svařitelná a měkká. Tudíž vhodná na další zpracování, jako jsou různé ohyby. Pak je zde jakost S355, která je obecně lepší a tudíž dražší. Nicméně pro účely ohybů už naopak tak vhodná není, a tedy v tomto případě neplatí pravidlo „dražší je lepší“. Prodejci velmi často jakost vůbec neuvádí, proto je dobré se ujistit, že kupujete tu správnou. Vzhledem k tomu, že je nejvíce rozšířená S235, při neuvedené jakosti se bude jednat právě o základní S235. Šance špatného výběru tak naštěstí není tak velká. V případě nákupu kari sítí a roxorů je výběr jednodušší, jelikož běžně k dostání je pouze jakost B500B či B500A pro tenčí průměry.

S235, nebo S355?

S235, nebo S355?

Ocel S235 je konstrukční ocel s nízkým obsahem uhlíku, která je obvykle vyrobena za tepla formováním. Má středně vysokou mezní pevnost a dobrou plastickou poddajnost, což z ní činí dobrý materiál pro výrobu konstrukčních prvků, které jsou vystaveny zatížení a které vyžadují středně vysokou pevnost a dobrou plastickou poddajnost. Ocel S235 se používá především pro výrobu konstrukčních prvků, jako jsou sloupy, vazníky, podpěry a ostatní konstrukční prvky, které nejsou vystaveny tak velkému zatížení jako například mostní nosníky.

Ocel S355 se používá především pro výrobu konstrukčních prvků, jako jsou mostní nosníky, sloupy, vazníky a ostatní konstrukční prvky, které jsou vystaveny značnému zatížení a které vyžadují vysokou pevnost a dobrou plastickou poddajnost. Její vysoká mezní pevnost a dobrá plastická poddajnost jsou důležité pro schopnost materiálu absorbovat energii při deformaci a tím snížit riziko lomu.

Šetření na tloušťce materiálu se nemusí vyplatit

Nešvarem někdy bývá to, že se kutil snaží ušetřit na tloušťce materiálu. To sice obecně není špatný přístup, ale nemusí se vyplatit, pokud uživatel nemá dostatečné zkušenosti se svařováním. Například jekl s tloušťkou stěny 1 či 2 mm se může snadno propálit, a svar tak nebude držet. „V tomto případě doporučujeme vzít buď tlustší materiál, nebo se obrátit na profesionální zámečnickou výrobu, která může být součástí prodejce,“ říká Patrik Duda, CEO společnosti Atreon.

Řežou? Stříhají?

Při výběru dodavatele je důležité se podívat na to, zda materiál prodávají v požadované délce. Téměř všechny materiály se dělají v délkách 6 metrů či více. I přesto, že kutil potřebuje například jen 3 metry, prodejce mu naúčtuje celý 6 m dlouhý kus, jelikož ho neprodává po částech. „Třeba u nás v Atreonu se zaměřujeme na menší a střední odběratele, a tak jsme na toto připraveni a prodáme klidně i pouze 1 m dlouhý kus,“ říká Patrik Duda.

Hutní materiál
info

Hutní materiál

Dělení materiálu

Menším nešvarem někdy bývá, že se kutilové snaží ušetřit na poplatcích za dělení materiálu. S plánem, že si to doma udělají sami. Například v případě plechu je někdy velmi obtížné si materiál doma nadělit, když má kutil k dispozici jen flexu či ruční nůžky. Kvalitní prodejce nabízí i hydraulické nůžky až do 10 mm. Získáte tak požadované rozměry s výrazně hezčím střihem než za pomoci ručních nůžek či flexy. Doporučujeme si u dodavatele nejen koupit materiál, ale nechat si i vše nadělit na finální požadované rozměry. Nejen že to ušetří čas, ale i místo v autě, což je mnohdy pro kutily problém, jelikož 6 m dlouhý kus se do auta jen tak nevejde.

Jekl, či trubku?

Často kladená otázka zákazníků je, zda zvolit jekl, či trubku, a co má lepší nosné vlastnosti. Obecně, když se zatíží jekl, tak se ohne snadněji než trubka. Proto se dá říci, že trubka bude mít lepší nosné vlastnosti. Na druhou stranu, pokud kutil vyrábí obyčejný stolek či nějakou jinou konstrukci, která nebude příliš zatížená, je to jedno. Zde už záleží jen na preferencích vzhledu.

Oblíbené kari sítě a roxory

Kari sítě a roxory jsou sice materiály primárně sloužící k zabednění, ale získaly si v poslední době velkou oblibu i mezi kutily, kteří chtějí vyrobit například nějaké mříže. Typický je třeba takový dřevník, který se dá vyrobit velmi levně z kari sítí. Výhodou je, že mříž je už hotová a materiál z kari sítí je levný. Zákazník tudíž ušetří více, než kdyby vyráběl například z nějakých kulatin.

Antikorozní nátěr, nerez, či pozinkování?

Jelikož je spousta konstrukcí dělaná pro venkovní potřebu, je třeba se zamyslet nad tím, jak vyřešit potenciální korozi. Nejdražší varianta je vyrábět z nerezu. Alternativně se dá vyrábět z klasické oceli a nechat si to žárově pozinkovat. To je však náročnější na logistiku, jelikož kutil musí do speciální zinkovny. Musí to tam dovézt a zaplatit za to nemalé peníze. Proto se nabízí nejlevnější alternativa ve formě antikorozního nátěru, což si udělá každý kutil sám doma a stojí to nejméně. V tomto případě je však třeba dávat pozor na výpary.

Zdroj: Atreon, TZB-info