Hygiena na WC aneb Co nám hrozí na záchodě

Pokud mluvíme o hygieně na WC, problém se rozpadá do dvou částí. Zaprvé co můžeme „chytit“ sezením na sedátku, a to se přeceňuje. A potom, jakou nemoc si můžeme přivodit tím, že nezachováváme hygienu po WC, totiž zda si důkladně myjeme ruce. A to se podceňuje.

Na záchodě se snadněji nakazíme kvůli špinavým rukám než bakteriemi nebo viry ze sedátka. Důležité je, na co všechno mezi použitím WC a mezi umytím rukou saháme. A - bohužel - na co sahá ten, kdo použil WC před námi. Což můžeme ovlivnit v rodině důslednou výchovou dětí, ale ne na veřejných WC. Stejně jako třeba ve škole. Co je platné, že deset dětí se myje automaticky, když dalších pět dětí nikoliv? Děti se tak vlastně musejí doma neustále „drilovat“ v hygieně, učit se nejen zachovávat hygienu, ale také je připravit na to, že to každý nedělá.

Na co všechno sáhneme špinavýma rukama

Důležité je pravidelně utírat desinfekcí WC mísu, prkénko a také splachovač, což je to první, na co saháme ještě neumytýma rukama. Zajímavé je si projít, na co všechno saháme, než si umyjeme ruce. Jestliže máme doma oddělené WC a není v něm malé umyvadlo, pak toho není málo: sáhneme na dekl při zavírání, na splachovadlo, potom na kliku od WC zevnitř, a ještě když zavíráme, potom na kliku od koupelny, a pokud za sebou zavřeme, tak i zevnitř koupelny, potom na baterii od umyvadla - to je celkem závažný výčet. Pokud máme WC v koupelně, odpadnou tam jenom ty kliky od dveří... A když si někdo neumyje ruce vůbec, střevní bakterie přenese až na klávesnici počítače, kde jak bylo zjištěno, se často vyskytuje mnohem širší spektrum bakterií než na obávaném WC prkénku.

Jak si mýt ruce

Neumyté ruce jsou nejčastějším zdrojem infekční žloutenky neboli hepatitidy typu A, které se říká nemoc špinavých rukou. Mytí po použití WC je velmi důležité. Ale mělo by být efektivní, nestačí strčit ruce pod vodu na vteřinu (tak hřeší děti) a utřít si je do našpiněného ručníku. A sebeskvělejší chemický prostředek k čistění WC je k ničemu, když si ruce nemyjeme. Přitom desinfekční mýdlo se ukázalo jako poměrně zbytečné. Papírové jednorázové ručníky naopak velmi důležité a nemělo by se na nich doma šetřit, i když máme ty krásné froté ručníky, ale alespoň během chřipkových epidemií. Látkové ručníky pak hodně často měníme, každému členovi rodiny vyhradíme ručník vlastní.

Nemoc špinavých rukou a další nepříjemnosti

Co všechno si můžeme malou hygienou na WC přivodit? Infekční průjmy a další problémy způsobené bakteriemi. A ještě k tomu sedátku, chytí se prý na něm neuvěřitelné nemoci, ale bakterie (ani virus HIV) na něm dlouho nepřežijí. Syfilis ani kapavku tam nechytíme. Je to mýtus pramenící ze lží nakažených, bakterie syfilidy hynou za vteřinu, kapavky za pár minut, virus HIV zaschnutím. Ale je samozřejmě lepší se kontaktu se sedátkem na veřejných WC vyhnout, protože se můžeme nakazit úplavicí (způsobenou bakterií Schigella), žloutenkou typu A, či roupem dětským.

Pozor na veřejných WC

Rozdíl je samozřejmě doma a pak na veřejných záchodech. Tam je provoz mnohem větší, a i když se desinfekcí nešetří, musíme si mýt ruce o to poctivěji - a neutíráme si je do tkaných ručníků ani nesušíme - nedávno se zjistilo, že horkovzdušné vysoušeče zvyšují množství bakterií na rukou. Donedávna jsme si mysleli, že ofouknutí horkým vzduchem je to nejhygieničtější a nejlepší, co pro sebe na veřejných WC můžeme udělat... Omyl. Takže pokud nejsou k dispozici papírové ručníky, zřejmě je nejlepší si ruce utřít do vlastního papírového kapesníku.