Prostředí hor je sice nebezpečné, na druhou stranu však působí velmi romantickým a neopakovatelným dojmem. Bydlet tady nemusí být pro někoho jednoduché, někdo však toto prostředí považuje za ideální. Jako například mladý manželský pár, který si vyplnil svůj sen, a postavil domek na okraji jednoho menšího městečka, rovnou po Ještědem. Než se však manželé přestěhovali do vytoužené idylické vilky, bydleli na různých místech. Jako úplně mladí, životem takřka nezkušení obývali jedna plus jedna, které jim po krátkém čase bylo malé, a tak se přestěhovali do většího. A protože i ten jim nestačil, vyměnili ho za prostornější. "Nechtěli jsme s manželem investovat mnoho peněz do bydlení, dohodli jsme se, že budeme raději cestovat a poznávat jiné krajiny a jejich kulturu." Jenže manželovi se během několika let začalo v zaměstnání lépe dařit, a tak své rozhodnutí mírně poupravili a domluvili se, že se přestěhují do domku. Postavit dům, zasadit strom, zplodit syna... Jejich plán byl bez chybičky. Našli odpovídající pozemky určené pro stavbu typizovaných domků, vybrali si parcelu a brzy se začalo stavět. "Chtěli jsme místo na okraji města. V okolí je překrásná zeleň a z okna vidíme přímo na Ještěd." Během stavebních prací však manželé zjistili, že jejich představa není zas až tak jednoduchá, jak se na první pohled zdálo. V architektuře ani v zařizování interiérů nebyli zcela zběhlí a tlačil je také čas. Poradil jim až jejich přítel z Ameriky. "U nás je naprosto běžné, že podobné velké stavby konzultujeme s architektem. Mají přehled a poradí, můžete se při rozhodování opřít o jejich zkušenosti." A tak přizvali ke spolupráci designové studio a jeho architektku. Nelehké začátky Nevýhodou většiny typizovaných staveb je jejich dispoziční řešení, které zpravidla neodpovídá běžnému chodu rodiny a bohužel někdy ani současným trendům. Tento dům nebyl výjimkou, a tak se musel přizpůsobit požadavkům a nárokům manželů. V přízemí tak vznikla společenská část - obývací pokoj se sedací soupravou a krbem, sousedící s kuchyní a jídelnou. V patře je soukromá zóna - ložnice manželů a pokoj pro jejich dvě děti. V obou podlažích nechybí samozřejmě sociální zařízení a komory, v předsíni a chodbách jsou instalovány vestavěné skříně. "Místa na ukládání není nikdy dost. Proto jsme na všech místech, kde to jen trochu šlo, navrhli vestavěné skříně. Většinou se vyráběli na míru prostoru, protože je často atypický a horní patro je celé podkrovní." Mladí a odvážní Po dokončení stavebních prací se začal zařizovat interiér. Manželé si do vzdušných a prosvětlených místností přáli kvalitní vybavení s moderním designem. Architektka jim připravila několik návrhů a po vzájemné konzultaci se dopracovali ke konečnému výsledku. "Naši klienti jsou velmi vstřícní a odvážní. Při výběru mi dali dostatečně volnou ruku. Práce s nimi byla pro mě velkou radostí, protože tvrdošíjně netrvali na věcech, které jsou už zkrátka "out"." Muž pravidelně cestuje do zahraničí a vidí současné trendy a dění ve světě, což byl také jeden z důvodů, proč spolupráce mezi oběma "týmy" byla bezproblémová a obě strany se dobře dohodly. Během stavebních prací se postupně připravovaly vnitřky, nejen dispozičně, ale i funkčně. A tak se kromě elektronického zabezpečení připravily elektrické rozvody a s ním i rozmístění lamp. "Nenapadlo nás, že bychom mohli mít několik světel v jedné místnosti. Za normálních okolností bychom dali jedno doprostřed a tím bychom byli hotovi." Naštěstí se tak nestalo a tak mohla architektka navrhnout rozmístění lamp v celém domě. Nezapomněla naplánovat stmívací systém, jehož úkolem je řídit osvětlení v celém domě. "O tomto systému jsme doposud neslyšeli. Díky jeho snadnému naprogramování i spouštění ho využíváme často. Když jsem poprvé viděla co dokáže, cítila jsem se jako v pohádce." Systémem lze řídit nejen osvětlení domu ale i zahrady a bazénu. Podstatným momentem bylo sladění podlahových krytin, zdí a dveří. "Jedním z požadavků klientů byly barevné zdi a teplé, měkké podlahové krytiny. Nejen kvůli dětem, ale manželé preferují zabydlený, útulný interiér, a tak jsme hledali nejvhodnější kombinace. Samozřejmě, že se k tomu musely vzít v úvahu také dveře a schodiště." Co dodat? Přibližně po roce a půl je dokončená celá stavba včetně vybavení interiérů. Manželé se společně s architektonickým studiem natolik sblížili, že zůstali i nadále přáteli. Architektka dokonce přiznává, že tam chodí "jako domů". Na otázku, co náš pár chystá do budoucna, žena s úsměvem na tváři odpovídá, že zatím nic. Tajemný záblesk v jejích očích však prozrazoval, že se můžeme těšit na další realizaci. Jak jsem ale pochopila nebude už asi na území naší republiky. -ram-