Japonský způsob aranžování květin má velmi dlouhou tradici. Své kořeny má ikebana možná v Indii a Japonci se s ní seznámili v 6. – 7. století, když do Japonska pronikal buddhismus z Číny. Ten používal umění aranžování květin k výzdobě obrazů a soch Buddhy ve svatyních. První japonská škola ikebany byla pak založena už roku 1541 v Kjótu; umění aranžování květin se v dalších staletích rozvíjelo několika směry, byla definována pravidla jednotlivých stylů. Starý styl Nageire ze 16. – 17. století kladl důraz na jednoduché kladení stébel. V 18. století vznikl klasický styl Seike a ikebana dosáhla svého vrcholu rozvoje. 19. a 20. století přináší typické aranžování květin do plochých misek (styl moribana), které napodobuje přírodní scenérie. Moribana používá nízké nádoby s viditelnou vodní hladinou, která zůstává volná nejméně z jedné poloviny. Vytvářejí se tak krásné kontrasty hladké hladiny a rostlin, které se v ní zrcadlí. Aby rostliny držely v požadovaném směru, aranžují se pomocí kovových stojánků s hroty (kenzan - ježek).

Ve 20. století vznikl avantgardní, takzvaný volný styl plný fantazie, vzdalující se konvencím a používající nesourodé materiály. Kromě toho existuje množství dalších stylů, i třeba mini-ikebana, kde se používá jediný květ.

Staletá tradice je populární i dnes a umění aranžování květin se vyučuje na mnoha školách. Cílem tohoto způsobu aranžování je vyjádření harmonie s vesmírem.

Podstatou aranžování rostlin podle ikebany jsou tři základní skladební prvky a jejich spojení, doplňování se a prolínání se. Jednotlivé květiny, stébla nebo větvičky symbolizují tři elementy: nebe (vesmír), země a člověk (lidstvo).

Nebe zastupuje rostlina nejvyšší, jejíž stonek míří vzhůru, člověka symbolizuje rostlina nižší a konečně zemi rostlina nejnižší, přisazená k misce. Například váza s chryzantémou a pokroucenou borovou větví symbolizuje skály, kterými protéká řeka. Větve borovice zde symbolizují skály a kameny a bílé chryzantémy řeku nebo potok.

Dané jsou i poměry jednotlivých stébel, jejich sklon, úhel, v jakém vycházejí z misky a směřují do prostoru. Aby bylo možné v nízkých miskách takováto aranžmá vytvořit - rostliny přesně zafixovat a dát jim požadovaný směr, je nezbytné mít podstavec s trny - kenzan neboli ježka, který se umístí na dno nádoby a květiny se do něj zapichují tak, jak je potřeba. Praktická pomůcka, kterou není problém sehnat ani v našich květinářstvích.

-ag-Foto: Archiv In,

Související články:Seznamte se s ikebanou!