Autor: archiv Japonský architekt Tadao Ando říká: „Nemyslím si, že by architektura měla příliš promlouvat. Měla by zůstat tichá a nechat mluvit přírodu v podobě slunečního svitu a větru.“ Jeho stavby udivují celou svou prázdnotou a surovými materiály. Dnes patří Tadao Ando k světovým ikonám japonské architektury. Jeho cesta k úspěchu připomíná trpělivou buddhistickou cestu. Podobně jako Adolf Loos nebo Mies van der Rohe i Tadao Ando se vzdělával sám. Nikdy nestudoval architekturu, v mládí se v tesařské dílně učil pracovat se dřevem. Kreslil a skicoval v japonských rezidencích, čajovnách, chrámech a svatyních, které často navštěvoval. Pečlivě hledal a poznával pravidla „velkého“ stavitelského umění: Autor: archiv obkresloval si a zkoumal plány slavných architektů. V letech 1962 - 1970 cestoval po USA, Evropě a Africe, aby se osobně seznámil se stavbami Le Corbusiera, F. L. Wrighta, Miese van der Roheho nebo Louise Kahna. Jako osmadvacetiletý zakládá v roce 1969 v rodné Ósace vlastní architektonickou kancelář. Andův přístup k architektuře a navrhování staveb vychází z pochopení vnitřní logiky a celkových podmínek, ve kterých dům vzniká. „Andova architektura je jako Beethovenova symfonie. Nikdy ji docela nevychutnáte napoprvé. Musíte ji vyslechnout mnohokrát a vždy objevíte něco nového. Tvorba a porozumění architektuře se podobá hře. Není to něco, co se uskuteční v jednom okamžiku. Báseň je následností slov. Je to jako v lásce,“ říká o jeho tvorbě Renzo Piano. Do detailu promyšlený přístup k architektuře představuje jeho Row House v Sumiyoshi (1975 - 1976) v Ósace. Ten Tadaa Anda vynesl nahoru, v roce 1979 za tuto stavbu dostal cenu Japonského architektonického institutu. To mu otevřelo dveře na světovou scénu. Zatímco do Autor: archiv poloviny osmdesátých let Tadao Ando navrhoval pouze pro soukromou klientelu vesměs rodinné domy a obchody, velké veřejné zakázky – muzea, chrámy a galerie – přišly na začátku devadesátých let. V roce 1995 dostal Tadao Ando Pritzkerovu cenu. Porota prestižní soutěže ocenila jeho citlivý přístup a hledání vlastní, neprobádané cesty k architektuře. Kompozici prostoru, založenou na surových materiálech: především dřevu a betonu, Ando uplatňuje v průběhu osmdesátých let při realizaci větších veřejných zakázek v Tokiu a Ósace. Ne, v jeho stavbách nehledejte dekor, zdobnost nebo rozmařilou barevnost. Prázdné prostory z neomítnutého betonu často osvětluje dlouhými škvírami. Takový je například Chrám vody v Hokkaido z let 1985-8. „Mým cílem není spojení s přírodou jako takovou, ale spíš změna jejího smyslu za pomoci architektury. Dojde-li k zabstraktnění přírody skrze architekturu, člověk k ní může objevit nový vztah,“ komentuje Ando svoji metodu. Ta se v průběhu let stala často napodobovanou a dnes můžeme klidně prohlásit, že Tadao Ando položil základy Autor: archiv novému stylu. Jak se bude jmenovat, těžko říct, ale jedno je jisté: minimalismus a přirozenost, s nimiž Ando nakládá s prostorem a oprošťuje ho od všeho zbytečného, má dnes řadu učenlivých žáků a následovníků nejen v Japonsku. Jeho rafinované prostorové kompozice s překvapivými světelnými průhledy a často až hmatatelnou prázdnotou jdou proti konformizmu a zdobnosti postmoderní architektury. Podle Tadaa Anda jsou pro architekturu důležité tři hlavní věci. Za prvé: původní materiály, což je v jeho případě především pohledový beton a dřevo. Za druhé: příroda zpracovaná člověkem. Ta společně s třetím elementem, kterým je chaotická, původní příroda, tvoří architekturu. Architekturu jako výsostné umění měnit prostor. Autor: archiv Tadao Ando býval lokálním patriotem a většina jeho staveb z osmdesátých let se nachází v rodné zemi. S postupující pověstí architektonické hvězdy ale navrhoval i stavby mimo Japonsko. Jeho první realizací v USA byl interiér galerie japonského umění v Art Institute of Chicago. V letech 1989 - 1993 vytvořil konferenční a výukové středisko Vitry ve Weilu nad Rýnem. Opomenout ale nemůžeme ani jeho působivou Fabricu, tedy Benetton Art School for Applied Arts v italském Trevisu a také meditační prostor v areálu UNESCO v Paříži. Hledáme-li v současné architektuře někoho, kdo prostor povýšil na mysterium, pak je Tadao Ando první, koho nelze minout. -var- Foto archiv Více o tvorbě Tadaa Anda na www.tadaoando.org.