Rodina se třemi dětmi žije v pražském bytě asi dvacet let, to už je nějaký čas, kdy se zařízený domov okouká. Chtělo to změnu. Tak si na pomoc přizvala designérky Lucii Barešovou a Halku Freidingerovou ze Studia In2 a výsledkem je inspirativní proměna obýváku.

Jak je to s tou čokoládou

Prostorný byt se nachází v domě, naproti němuž stával areál čokoládovny Orion, ale ten už byste dnes hledali marně. „Majitelé mají rádi umění, především grafiku všestranného umělce Zdenka Rykra, který mimo jiné působil jako hlavní grafik Orionu. A některé jeho obaly čokolád se zachovaly dodnes. Chcete zajímavost? Pro Orion začal pracovat v roce 1921, kdy se stavěl i dům, v němž klienti bydlí. Proto se reprodukce jeho obalů čokoládových výrobků staly dominantní dekorací jídelního koutu obývacího pokoje,“ vysvětluje designérka Halka.

Obývák má 27 m². A tento malý byt proměňovaný ve videu je ještě o 3 m² menší, podívejte se:

Zdroj: Youtube

Deka jako vzorník barev

Jak se rozhodujete pro barvy, které vás obklopují, je v tom nahodilost, nebo záměr? Tady bylo jasno hned. Jako vzorník barev posloužila decentně pestrobarevná deka majitelky. Právě z tohoto textilu designérky vyšly a hlavní obytný prostor ladily do jemných odstínů béžové, šedé, modré a růžové.

Sledujte nás i na Facebooku a Instagramu DaZ!!! V tuto chvíli nám na FB běží soutěž o nejoblíbenější nealkoholický nápoj v Itálii CRODINO

Něco staré, něco nové

V obýváku zůstaly původní parkety, které se zbrousily a navoskovaly, okna dostala chybějící dřevěné ostění. Zachovala se rovněž kožená sedačka, protože je funkční a rodina ji má ráda. „Majitelka sehnala dnes už kultovní křesla z 50. let návrháře Jindřicha Halabaly a k nim známý konferenční stolek návrhářů Antonína Kropáčka a Karla Kuželky ze 40. let. Vše jsme nechaly zrestaurovat. Dřevěné části jsou nyní opatřené lakem, na čalounění jsem vybrala manšestr, který se objevuje i na závěsech. Jídelní stůl se židlemi opět od Jindřicha Halabaly, které se také restaurovaly, doplnila rohová lavice vyráběná na míru,“ vysvětluje Halka.

Proč se luxferům dalo vale

V obýváku má své čestné místo prvorepublikové pianino, jen dříve stálo u stěny s luxfery. Známé skleněné tvárnice se používají pro „dopravu“ světla z osvětlených míst do těch neosvětlených, ale v tomto případě působily jako pěst na oko. Zbytečně rozdělovaly prostor, navíc předměty v kuchyni byly vidět i z obýváku. Lucie Barešová navrhla jejich odstranění, stěna se dozdila tvárnicemi. Ale proměny doznaly všechny stěny, musely se vyrovnávat kvůli tapetám. Kdyby vás to někdy čekalo: nejprve zdi zbavte staré malby, pak je napenetrujte. „Do stěrkovacího tmelu se vložila výztužná armovací tkanina (perlinka), poté se stěny a strop opatřily sádrovou stěrkou a zbrousily,“ říká Lucie.

Tapety jsou všude

Dnes už není zvykem tapetovat celou místnost, ale tady je vidíte všude, na stěnách i ve výklenku s okny. Proč? „Největší kouzlo opakujících se vzorů spočívá v přechodu přes rohy a hrany stěn, tím se podporuje celistvost prostoru. Navíc jsem použila jemný vzor, který funguje spíše jako struktura. Ale přiznávám, že se majitelka zpočátku bála mít tapety všude. Dnes mi potvrzuje, že se ještě nikomu v rodině neokoukaly, naopak. Celý pokoj vnímají velmi útulně a teple, a tím pádem nemusí skoro topit,“ usmívá se Halka.

Osvěžující detaily

Původní centrální „střapaté“ svítidlo nahradila sada typových nástěnných světel ze sádry. Sádra je skvělý materiál, stačí ho natřít barvou, abyste dosáhli požadovaného efektu. V tomto případě měla splynout se stěnami, proto jsou bílá. Doplňuje je designová stojací lampa na kevlarovém prutu značky Foscarini, ze stejné série je také osvětlení jídelního stolu. Stěny ozdobily kromě už zmíněných „čokoládových“ reprodukcí také oblíbené grafiky majitelů, jako originální obraz funguje i televize na nožkách.

Proměna haly

Z obýváku vedou velké prosklené dveře do haly, proto se některé změny dotkly i tohoto prostoru. Zachovala se původní knihovna lemující horní část, jelikož podobné prvky se objevují napříč celým bytem. Stěny dostaly totožné tapety jako obývák, v místech věšáků jsou nalakované. Drobný nábytek se posunoval (například zrcadlo), nově vyráběl (lavici/botník navrhla Lucie) nebo renovoval (křeslo). Právě na něm se dá jen tak posedět a pobýt a přitom přemýšlet, kterou z mnoha knih by bylo fajn vzít znovu do ruky.

Zdroj: in2.cz