Dřevěné prvky dodají koupelně teplejší, útulnější vzhled. Do koupelen se doporučuje použít těžká tropická dřeva, která jsou velmi tvrdá a mastná a vlhkost snášejí lépe než dřeva tuzemská. Pro podlahu se hodí africké dřeviny teak nebo Wenge, vysokou odolností se chlubí také brazilská Maçaranduba. K udržení původního vzhledu byste měli jejich povrch často olejovat, funkci ale splní i bez povrchové úpravy, jen získají bělavou patinu, která se vám nemusí v interiéru líbit.
Dřevěné obklady v koupelně navozují pocit lázeňského střediska. Opticky ale zmenšují prostor, takže se nehodí do malých koupelen. Kompromisem je obložení jen jedné stěny místnosti, nejlépe té, na kterou bude nejméně cákat voda.
Naprosto luxusní záležitostí jsou dřevěné vany a umyvadla, které se vyrábějí z nejodolnějších dřevin a jejich materiál prochází více než dvouletým procesem sušení. Dřevěná sanita se navíc ošetřuje speciálními oleji a laky, někdy v kombinaci s nanočásticemi stříbra, jež ničí bakterie žijící ve vlhkém prostředí. Celý popis napovídá, že nepůjde o výrobky za hubičku. Luxusní dřevěná vana vás vyjde klidně až na půl milionu korun, a ještě si ji nejspíš budete muset objednat ze zahraničí.
Abychom se ale vrátili zpátky na zem, pěkného "dřevěného" efektu v koupelně docílíte i s mnohem levnější dýhou. Vanu ani umyvadlo z ní sice nevyrobíte, ale nábytek z dýhy se osvědčí i v koupelnách, kde není možnost větrání oknem. Dýha totiž ve vlhku pracuje méně než pravé dřevo. Oblíbené jsou také obklady a dlažby v imitaci dřeva, i když budou na dotek studit.