Ačkoli nová okna většinou zasazuje odborná firma nebo výrobce, může nastat situace, kdy se hodí vědět, co všechno instalace oken obnáší. Třeba u stavby svépomocí či u předsazených oken se musí okolí otvorů stavebně připravit na to, aby bylo kam rámy upevnit. Stejně tak je třeba znát, jak okna kotvit a jak je izolovat, aby dobře fungovala, protože neexistuje způsob, jak to předem zkontrolovat.

Výběr a montáž oken svépomocí:

Zdroj: Youtube

Hrubá stavba

Instalace oken do hrubé stavby předpokládá několik důležitých prvků. Patří k nim především izolace. Ty vnější přijdou na řadu později, ale nyní by se pozornost měla upínat k izolacím kolem oken, aby po instalaci nevznikaly tepelné mosty. Proto se dnes okna zasazují například do okenního otvoru, který má vybrání pro polystyrenový izolant. Tím se přeruší tepelný most kolem.

Stejně tak je třeba myslet na vykonzolování oken, pokud mají být předsazená před zdí, aby nebyla v široké izolaci utopená. Z toho důvodu se okna připínají ke speciálním konzolám, které se oblepí kolem dokola vatou nebo polystyrenem. Velcí výrobci využívají většinou vlastní konzoly, protože fungují s jejich celkovým systémem. Někteří pak volí obecná řešení z univerzálních konzol nebo systémové varianty vyššího řádu, kdy je i samotná konzola vyrobena z izolačního materiálu. Stejně jako se dává purenit pod prahy dveří, může u oken vytvořit trojúhelníkový profil, který se šrouby připevní ke zdi a teprve k němu se připojí okna.

Nedílnou součástí oken jsou i další prvky jako venkovní žaluzie, předokenní rolety apod. Řada z nich ale potřebuje ovládání, v takovém případě je pak nutné s tím pracovat už v projektu a hrubé stavbě, aby se nenarušila vzduchotěsná obálka.

Co je purenit

Co je purenit

Speciálně vytvrzená polyuretanová pěna je odolná proti chemikáliím a teplotám, takže se nedeformuje a nedegraduje vlivem vlhka. Navíc má vysokou pevnost v tlaku, takže se může využívat jako konstrukční nosný prvek, například instalační izolační práh, který narušuje tepelné mosty mezi exteriérem a interiérem domu.


Pečlivá montáž

Samotné zasazení oken má své zásady, které se dotýkají také hrubé stavby. Už jen příprava okenního otvoru musí být provedená kvalitně. Otvor by měl být co nejhladší, aby se daly aplikovat parotěsné pásky. Ty jsou důležitou součástí instalace, ačkoli samozřejmě záleží na konkrétním případu a technologickém postupu, montáž s využitím pásek (parotěsnou interiérovou a paropropustnou, ale zároveň voděodolnou exteriérovou páskou) je totiž o něco dražší. Zjednodušeně se dá říct, že zatímco u novostaveb se tato metoda vyplatí (zejména u tzv. předsazené montáže), u výměny oken při rekonstrukcích se správný technologický postup obtížně dodržuje, a tudíž užití parotěsných pásek nemusí ve všech případech dávat smysl. Existují ale i jiné typy uzávěrů jako komprimované pásky, tmely atd.

„Provést montáž oken pouze s použitím montážní pěny a odložit navazující stavební práce (např. zateplení ostění) je snad tím nejhorším řešením. Montážní pěna na vzduchu rychle degraduje a neplní už dobře svou funkci,“ uvedl Richard Vácha, technik společnosti Deceuninck.

Existuje mnoho druhů montážní pěny, které se mohou použít k instalaci oken. Mezi nejběžnější patří polyuretanové pěny – jsou silné, lehké a snadno se s nimi pracuje. Tyto pěny se obvykle dodávají ve spreji nebo v obalu připraveném pro aplikaci pomocí pistolového závitového zásobníku. Důležité je zvolit vhodný typ pěny pro daný účel a dodržovat pokyny výrobce ohledně aplikace. Pro okna se hodí nízkoexpanzní pěny, nevytvářejí totiž vysoký tlak, který by mohl rám zdeformovat.

K montáži oken patří také množství šroubů (turbošroubů nebo natloukacích s hmoždinkami). Ani na nich se nevyplatí šetřit. Instalaci pouze na pěnu si snad už nikdo v dnešní době nezkusí, ale časté jsou případy, kdy se používají šrouby hliníkové nebo šrouby do dřeva, jenže jejich pevnost naprosto nedostačuje. Pokud okno nebo dveře vlivem větru bouchne, se slabými šrouby hrozí posunutí nebo zkřivení rámu, popraskání rohů atd.

Parotěsná páska

Parotěsná páska

Parotěsná lepicí páska se používá k izolaci a zajištění těsnosti v různých oblastech a aplikacích. Obvykle je vyrobena ze syntetické tkaniny nebo měkkého plastu a pokryta speciální lepicí vrstvou. Používá se k izolaci elektrických kabelů a přívodů, k zajištění těsnosti oken a dveří, k opravám a úpravám potrubí nebo k ochraně povrchů před poškozením a otěrem. Pro různé účely existují speciální typy parotěsných pásek, například pásky pro stavebnictví, elektrotechniku a automobilový průmysl.

Propustnost parotěsných pásek se může hodnotit pomocí různých zkušebních postupů v závislosti na požadovaných vlastnostech pásky a na oblasti použití. Propustnost plynů se testuje dle normy ISO 2556 v Evropě nebo ASTM E96 v USA. Tyto zkušební postupy se používají k měření schopnosti pásky propouštět plynné látky a poskytují informace o propustnosti pásky pro konkrétní plyny.

Zapravení okolí

Zednické zapravení oken musí reagovat na konkrétní projektovou dokumentaci. Jinak se pracuje s předsazeným oknem, jinak s vnořeným, nebo dokonce s francouzským bezprahovým. Obecně lze říct, že ostění kolem oken je třeba vyztužovat APU lištami (nebo vhodným tmelem), které zajistí čistý a bezchybný přechod mezi omítkou a okenním profilem a zároveň ho ochrání proti poškrábání při aplikaci omítky. V žádném případě se omítka nesmí přetáhnout přímo přes profil. Při dilataci okna by okamžitě popraskala.

Součástí zednické práce jsou i parapety. Často se podceňují a výsledkem nedostatečné či nevhodné tepelné izolace pak vznikne tepelný most pod parapetní částí okna, takže během zimních měsíců může tato část promrzávat, nebo do ní dokonce může zatékat. Proto už při návrhu montáže okna je třeba zvolit vhodné řešení pro konkrétní případ, aby se zajistila dostatečná tepelná izolace spodní připojovací spáry a samozřejmě hydroizolace.

Výška podkladového profilu okenního rámu musí být zvolena tak, aby se pod parapetem mohla vést tepelná izolace a hydroizolace a byl zajištěn minimální spád horní plochy parapetu od okna.

Osazení vnitřního parapetu nesmí porušit parotěsný uzávěr. Hloubka vnitřního parapetu by měla být zvolena tak, aby výrazně nepřesahoval přes radiátor umístěný pod oknem, a nebránil tak proudění vzduchu v zimním období.

Přesah přední hrany vnějšího parapetu přes líc omítky musí být minimálně 30 mm a doporučený sklon by měl být více než 3°. Ukončení parapetu na bocích do ostění musí být provedené tak, aby pod něj nezatékala voda.

Vnější zastínění

Zastínění oken představuje klíčový prvek v energetickém rozpočtu, aby dům přijímal co nejvíce tepla v zimních měsících a zároveň co nejméně v měsících letních, kdy se okna musí stínit před prudkým letním sluncem. Proto se musí zastínění zahrnout už do výpočtů energetické bilance, aby v praxi fungovalo spolehlivě a nenarušovalo dům technicky ani vzhledem. Venkovní stínění se totiž v ideálním případě instaluje pod omítku.

„Každý typ stínění má svá specifika a jiné limitní rozměry. Zásadní je, aby na konci vše dobře dopadlo a fungovalo. Pokud klient přijde na konzultaci ve chvíli, kdy už je otvor vyzděný, může se stát, že pro umístění stínění do zateplovacího pláště nezbývá dost místa a je třeba hledat kompromis,“ upozorňuje David Šejvl, manažer divize stínění značky Vekra, a doplňuje rozdíly mezi typy ovládání: „Pro ruční ovládání je třeba provrtat otvor skrz okenní rám nebo rozšiřovací profil, který se ale už nedá zcela utěsnit. V zimním období tak v tomto prostoru bude kondenzovat voda a vznikat plíseň. U elektrického ovládání to problém není, protože stačí skrz zeď vyvést kabel, který lze jednoduše stavebně zapravit.“

I pro rekonstrukce je výhodné vybrat typ stínicí techniky ještě před započetím prací. Ideální zastínění se pořizuje zároveň s okny, protože jednotlivé práce na sebe navazují. Okna se v rámci stavby musí usazovat tak, aby dobře dopadla i následná montáž stínicí techniky a vše se vešlo do fasády. Společnou dodávkou oken a stínění lze zajistit, že vše bude přesně pasovat a bezproblémově fungovat. Navíc jeden dodavatel bude držet záruku jak za okna, tak za stínění.

Technicky zajímavou možností je instalace stínění do speciálního překladu nad oknem. Překlady mají průmyslově řešené zateplení, takže nehrozí, že by jimi pronikal do domu chlad. Ovšem tato varianta často znamená málo místa mezi žaluziemi a oknem, takže se tam už nemusí vejít sítě proti hmyzu. Ale i to se dá vyřešit.

„Ze všech možností je určitě nejhorší instalace před otvor. Kromě narušení zateplovacího pláště se na předsazeném horním boxu drží sníh, listí a další nečistoty. Na fasádě se proto časem vytvoří nevzhledné stopy od vody vytékající z rolety,“ doplňuje David Šejvl z Vekry.

Důležité doplňky

Mezi součásti oken patří i drobnosti, které snadno uniknou pozornosti až do momentu, kdy jsou potřeba. Například kování. Často vzniká pocit, že kování je součástí okna, tudíž si nelze vybírat jeho podobu. Jenže to je omyl. Základní konstrukce okna s kováním je sice skutečně daná, ale detaily se dají specifikovat a dokoupit.

Dobrým příkladem jsou zamykatelné kličky, protože zamykací okna jsou základem bezpečnosti – jak ochrany před zloději, tak bezstarostného pohybu dětí.

Další doplňky, nad nimiž lze uvažovat, jsou vnitřní zastínění (rolety, plisé, žaluzie apod.) nebo úpravy skel nalepením speciálních fólií. Ty mohou být odolné vůči rozbití, ale například u oken na jižní stranu mohou také zabránit přehřívání interiéru zvýšením odrazivosti.

Zdroj: časopis Dům & Zahrada 3/23, Vekra, Deceuninck, Heluz