Majitel bytu je manažer, do prostoru, který se měl stát jeho novým domovem, chtěl proto vnést eleganci a modernu, a částečně i určitou kosmopolitnost. Současně zde měl být trochu patrný také nádech starobylosti. A aby se zde cítily dobře i děti, nesměla v jejich pokojích chybět hravost. Byt není ve skutečnosti veliký, ale svým obyvatelům dostatečně vyhovuje, ve své původní podobě však působil trochu uzavřeně. Investor si proto přál prostor otevřít a opticky zvětšit. Zařízení mělo být i z důvodu rozměrů bytu praktické.
„Dispozičně byl byt zčásti celkem významně změněn,“ říká bytová designérka Pavla Kultová. „Obývací pokoj a kuchyně byly původně dvě samostatné místnosti, spojené pouze dveřmi, stěna mezi nimi byla proto vybourána, a vznikl tak příjemný, světlý a vzdušný prostor, který přesto poskytuje přítomným soukromí, pokud o ně stojí.“
Zmizelo také umakartové jádro, které nahradila zděná koupelna.
Byt tvoří kuchyně, obývací pokoj a dvě ložnice, původně měla být jedna určena pro majitele bytu, z druhé měl být dětský pokoj, společný pro obě děti. „Majitel se nakonec rozhodl vyčlenit dětem velkorysejší prostor,“ pokračuje designérka, „takže nyní má každé z nich svůj vlastní pokoj a ložnici majitele z tohoto důvodu částečně supluje obývací pokoj, kde je sedací souprava, určená i pro přespávání, tedy výsuvná, s matrací a také s úložným prostorem na lůžkoviny.“ Toto řešení by za běžných okolností nebylo příliš šťastné, ale v tomto případě je přijatelné, neboť majitel bytu hodně cestuje, nevyužívá tedy toto spaní denně.
Nábytková stěna vůbec nemusí být nudná
Obývací pokoj je zařízen střízlivě, ale ne stroze, a s velkou elegancí. Předností je vzdušnost, jíž dosáhla designérka i přesto, že byla nucena počítat i s úložnými prostory v místnosti. Zvolila nábytkovou stěnu, ovšem ne ve dříve obvyklé kompaktní sestavě, která mohla skutečně suplovat jednu stěnu místnosti, ale použila variabilní stavebnicovou modulovou sestavu firmy BRW Creatio ve stylově čistém wengebílém provedení. Sestavu odlehčují nejen různě vysoké skříňky, ale také světlé lesklé čelní plochy kombinované s otevřenými částmi. Sedací souprava odkazuje jednoduchými tvary k modernímu minimalismu, barvou a materiálem pak evokuje tradicionalismus. V tomto směru koresponduje s dekorem podlahy a v opačném rohu místnosti souzní s křeslem, které je nejen funkčním, ale již i designérským kusem. Kosmopolitnost dodávají prostoru nápisy na stěnách a na stropě.
Výsostné dětské území
Dětské pokoje jsou laděny do pastelových barev a prostor v nich je rozčleněn pomocí pruhů, které jej opticky rozbíjí, harmonují 
s nimi i doplňky. V bytě není dost úložných prostor, i v pokojích musí proto být skříně pro uložení věcí a oblečení. Čelní nábytkové plochy jsou tak jako v obývacím pokoji světlé a lesklé a i zde slouží k optickému zvětšení prostoru. „Navíc každý z těch dětských pokojů je pojat jako celý malý byt v jednom,“ vysvětluje Pavla Kultová, „nesmí tu tedy chybět prostor pro práci, tedy učení, pro spánek, relaxaci a odpočinek, a pro hru, každá činnost má vyčleněny i odpovídající úložné prostory. Jednotlivé zóny mají přesně vymezené místo, což navozuje pocit řádu, který děti velmi potřebují. Nábytek je zde opět modulový, až děti povyrostou, bude možné dokoupit další části a uzpůsobit vybavení pokoje vzhledem k jejich aktuálnímu věku a požadavkům. Ladění pokoje pak změní třeba jen odpovídající doplňky. Jako podlahovou krytinu vybrala designérka tak jako v celém bytě i zde vinyl, nabízející širokou paletu barev i vzorů, hypoalergenní, zdravotně nezávadný, antistatický, a přitom velmi odolný materiál s výbornými tepelně-izolačními vlastnostmi. Vinyl není hlučný na pochoz, snadno se udržuje, předností je i přijatelná cena.
 |
 |
Koupelna jako dlaň