Na počátku dějin lidstva stála prý v ráji jabloň rodící zázračná jablka poznání. Člověk, který první vztáhl ruku po jejím zlatavém plodu, toužil po moudrosti. O pár tisíc let později v archaickém Řecku se zase tradovala legenda o půvabném trojském princi Paridovi, jenž nabídl zlaté jablko bohyni krásy a lásky Afroditě, za něž sice získal nejkrásnější Řekyni, ale vyvolal tím bratrovražednou trojskou válku. Odtud byl už jen skok k zlatému královskému jablku, jež se stalo jedním ze symbolů panovnické moci. Dějiny jablka Evropské kulturní jabloně se vyvinuly ze dvou základních druhů: jabloně nízké (Malus pumila) a jabloně divoké (Malus silvestris). Archeologové zjistili, že na jablcích si pochutnávali už lidé v době kamenné, ale nedokáží dodnes určit, kde je jejich pravlast. Ve Středozemí se šlechtění tohoto ovoce věnovali už v době kolem roku 2000 př. n. l., v západní Evropě se výsadbou jabloní zabýval dokonce samotný Karel Veliký a ve střední Evropě císař Karel IV. Oblibu a rozšířenost jablek dokazuje i nejedna lidová písnička. Vždyť jen v Čechách by se na toto téma dal nasbírat celý zpěvníček. Není jablíčko jako jablíčko Dnes už existuje celá škála odrůd a stále jsou vyšlechťovány nové. Přetrvává tradiční rozdělení na jablka letní (sklízejí se od konce července do konce srpna), polozimní či někdy nazývané podzimní, jejichž čas je limitován zářím a říjnem, a pak jablka zimní, která se ponechávají na stromech co nejdéle, minimálně do konce října. Letní jablka můžeme skladovat přibližně dva týdny, podzimní pět až deset týdnů, zimní jablka by nám měla vydržet minimálně patnáct týdnů, ale není výjimkou, že v dobrém sklepě při opatrné sklizni a vhodném uložení se dočkají ještě Velikonoc. To však neznamená, že konzumace jablek bychom se měli na jaře a počátkem léta vzdát. Díky letecké dopravě už dnes běžně kupujeme tyto voňavé plody po celý rok. Když dojdou česká jablíčka, sáhneme po jihoafrických, australských či novozélandských plodech. Jablko pro zdraví Alespoň jedno jablko denně, nejlépe před spaním, radí lékaři nejen seniorům. Někteří výživáři spočítali, že ročně bychom měli spotřebovat nejméně 35 kg jablek, čím více, tím lépe. Jablka mají rozdílné chemické složení podle odrůd. Obsahují cukry v lehce stravitelné formě – sacharózu, fruktózu a glukózu, dále kyselinu jablečnou i citrónovou, třísloviny, vonné látky, minerální látky – a to hlavně: draslík, hořčík, fosfor, vápník, sodík, železo, síru a mangan. Jsou také cenným zdrojem pektinu a celulózy. Vitamíny jsou v plodech jabloní obsaženy v menším množství – obsah vitamínu C kolísá podle odrůdy (od 1,5 mg na 100 g dužniny až po 50 mg na 100 g dužniny), dále záleží na stupni zralosti a způsobu skladování. V jablcích najdeme i provitamín A či vitamíny skupiny B. Jablka v kuchyni Plody z jabloní konzumujeme v čerstvém stavu, a to buď přímo či jako součást nejrůznějších ovocných salátů. Připravuje se z nich nejen řada moučníků, marmelády, rosoly, kompoty, ale jsou také součástí masitých pokrmů. Stačí například jen přidat čtvrtky jablek k pečícímu se vepřovému masu, či ke kachně, případně i kuřeti a pokrm hned chutná jemněji, přitom pikantněji a jeho vůně je příjemnější a výraznější. Stejně tak se dá jablky vylepšit dušené zelí či zelný salát z kyselého zelí nebo klasický bramborový salát. Sušená jablka – neboli křížaly - chutnala dětem již v pravěku. K oblíbeným dětským jídlům patří i jablka strouhaná s mrkví, ochucená citrónem, cukrem a pár kapkami oleje. Jablečný jídelníček Kořeněná jablečná omáčka: 1/2 kg jablek, 3 lžíce rozinek, 1 lžička soli, 1/2 lžičky pepře, 2 lžičky skořice, špetka pálivé papriky, 1/2 lžičky zázvoru, 3 lžíce šlehačky. Rozinky přelijeme horkou vodou. Oloupaná jablka pokrájíme, pak je dusíme podlitá vodou. Po změknutí je rozmixujeme nebo rozmačkáme na kaši. Přidáme rozinky a koření. Prohřejeme a nakonec přidáme šlehačku, případně 1 - 2 lžíce bílého vína. Hustou omáčku podáváme k minutkám z vepřového masa, může být teplá i studená. Nudlový nákyp s jablky: 300 g nudlí, 1/2 lžičky soli, 3 lžíce oleje, 80 g přírodního cukru, 1/2 kg jablek, 2 vejce, 50 g rozinek, 1 Hera a strouhanka na formu. Nudle uvaříme ve slané vodě do měkka podle návodu a promastíme olejem. Počkáme až vychladnou a pak do nich zamícháme žloutky, cukr, nastrouhaná jablka, rozinky a vše dobře promícháme. Nakonec zlehka vmícháme sníh z bílků. Směs naplníme do vymazené a strouhankou vysypané formy a pečeme asi 30 minut dozlatova. Na talíři můžeme nákyp polít ovocnou šťávou. Kuřecí špíz s jablky: 1/2 kg vykostěného kuřecího masa, 100 g slaniny, 400 g jablek, 4 cibule, sůl, kari, olej. Maso nakrájíme na kousky o velikosti asi 3x3 cm, naklepeme, osolíme a posypeme kořennou směsí kari. Slaninu nakrájíme na tenké plátky, jablka na kousky o tlouštce asi 2 cm a cibuli na kolečka silná asi 1/2 cm. Na špejli či jehlu postupně střídavě napichujeme slaninu, maso, cibuli a jablka. Vše můžeme ještě posypat slabounkým popraškem kari a pokapat olejem. Pečeme na grilu nebo na pekáči v troubě. Vhodnou přílohou je rozinková rýže a švestkový či broskvový kompot. Jablečný krém se zmrzlinou: 4 jablka, šťáva z poloviny citrónu, dle chuti cukr, 2 lžíce jemně nasekaných mandlí, 0,2 cl jablečného destilátu (nejlépe calvados). Oloupaná jablka nastrouháme, pokapeme citrónovou šťávou a promícháme s cukrem a mandlemi, pak vše zalijeme calvadosem a necháme v chladničce uležet. Druhý den dáme do připravených pohárů nejprve zmrzlinu a na ni navrstvíme jablečnou směs, kterou ozdobíme šlehačkou. -das-