Merlík hlavatý pochází z teplých oblastí Středomoří a severní Afriky a v našich krajích se pěstuje jako letnička, kterou zasejeme každé jaro nejlépe rovnou do volné půdy. Košaté olistěné keříčky s drobnými červenými plody působí velmi dekorativně, s gurmánským požitkem je to už horší. Listy se sice dají využít v kuchyni jako klasický špenát, jejich chuť je ale trochu nahořklá a u vzrostlých rostlin zhořkne ještě více. Výnosnost je také menší než u špenátu setého, což je důvod, proč se merlík hlavatý nepěstuje ve velkém na polích, ale zůstává spíš zahrádkářskou kuriozitou.
Jahodový špenát
Chuť plodů bývá přirovnávána spíš k moruším než k jahodám. Je poněkud mdlá a nevýrazná. Přesto se nedá říct, že by plody byly úplně k ničemu; přijdou vhod posypané cukrem či zamíchané do jogurtu, ozdobíte s nimi zmrzlinový pohár nebo palačinky. Při větší úrodě z nich můžete vyrobit i marmeládu.
Listy je lepší tepelně upravit, aby ztratily hořkost. Mladé lístky ale můžete jen tak nasekat do salátu nebo pomazánek. Stejně jako v každé listové zelenině, také v merlíku najdete spoustu vitaminů a minerálních látek, což rozhodně není k zahození.
Podle návodu na balíčku semínek lze jahodový špenát vysévat od dubna do srpna. Podle naší zkušenosti ale rostlinkám chvíli trvá, než vzejdou, první lístky se objeví až tak za měsíc. K tvorbě květů a plodů rostlina potřebuje slunce a teplo, takže srpen se už pro vysetí moc nehodí. Ideálním obdobím je květen až červen.
Vzrostlé rostlinky nemají rády přesazování, takže je lepší, když je vysejete rovnou na venkovní stanoviště nebo do nádoby, ve které je chcete pěstovat na balkoně či terase, a později je protrháte. Semínka proto nesejte moc nahusto.
Jahodový špenát
Rostlinám dopřejte zahradní substrát obohacený o kompost, a jakmile nasadí květy, začněte je přihnojovat. Lístky do salátů můžete sklízet průběžně, merlík poroste dál. Zejména na balkonech jde o skvělou alternativu běžných letniček - keříky jahodového špenátu totiž vypadají rovněž velmi esteticky, a navíc z nich máte i praktický užitek.