Jiřinky (Dahlia) jsou na našich zahradách velmi oblíbenými trvalkami, a to díky své nenáročnosti na péči, ale také kvůli svým pestrým a velkým květům v mnoha tvarech i barvách. Tyto půvabné trvalky, jež původně pocházejí z Mexika, mají kořeny ve tvaru hlíz, které je třeba každý podzim vytáhnout ze země a zazimovat ve sklepě, kde přečkají zimu. Hlízy nesmí namrznout, proto je třeba správně načasovat jejich vytažení ze země.

Hlízy jiřin vyryjeme ze země, jakmile přejdou první přízemní mrazíky, což bývá zpravidla koncem října. Mrazíky spálí nadzemní části rostlin. Stonky a listy změknou, zpravidla změní barvu do červenofialové až hnědavé, začnou se ohýbat k zemi a celkové množství nadzemní hmoty se zmenší. Hlízy opatrně podebereme rýčem nebo rycími vidlemi a s okolním balem je vyndáme ze země. Raději vyryjeme větší část zeminy, neboť hlízky se v zemi rozmnoží, a pokud bychom vyrýpli pouze nejbližší okolí stonků, mohli bychom některé hlízky přeseknout. Zeminu, která z hlíz odpadne, můžeme vrátit zpět.

Zahradnickými nůžkami odstřihneme stonky až do sedmi, osmi centimetrů nad hlízami a otočíme hlízy stonky k zemi, aby z nich odtekla přebytečná voda. Zeminu částečně oklepeme, ale část necháme na hlízkách, neboť v zimě bude sloužit jako ochrana proti chladu. Hlízy necháme proschnout přibližně týden v chladnější a dobře větrané místnosti, aby se odpařila přebytečná vlhkost, jež bude odcházet z vysychajících hlíz.

Hlízy si nezapomeneme dobře označit, abychom na jaře věděli, o jaké odrůdy se jedná, jakou mají barvu a velikost. Jakmile se hlízy zatáhnou a oschnou, naskládáme je do prodyšných bedýnek, nejlépe dřevěných, a pak je umístíme do temné a nevytápěné místnosti, ideálně do sklepa. Pokud je ve sklepě okno propouštějící denní světlo, zakryjeme hlízy například novinami nebo tmavou prodyšnou geotextilií.

Teploty ve sklepě by neměly klesnout pod čtyři stupně, a naopak stoupnout nad deset stupňů. Důležitá je rovněž vlhkost, jež by neměla být příliš velká, neboť tak by hrozilo riziko, že hlízy začnou plesnivět. Jako ochrana před nadměrnou vlhkostí může posloužit písek, který na hlízy nasypeme. Ten pohlcuje vlhko, a tím hlízy chrání.

Při skladování je třeba myslet na to, že hlízy musí být otočené stonky dolů. Jsou totiž duté a mohla by se v nich držet voda, která by se dostala k hlízám a mohla by způsobit jejich zahnívání. Naopak na jaře před vysazováním stačí stonky namočit na několik hodin do vody, kterou rychle natáhnou. Proto se nemusíme bát, pokud hlízy více vyschnou. Sucho jim v žádném případě neškodí, zatímco vlhkost by hlízy mohla nenávratně poničit.

Místnost, v níž jsou hlízy uložené, pravidelně větráme, pokud venku právě nemrzne. Pokud se v ní udržuje větší vlhkost, použijeme například elektrický odsávač vlhkosti. Hlízy jiřin vracíme do země na jaře v momentě, kdy skončí nebezpečí přízemních mrazíků a země je dostatečně teplá, což bývá zpravidla po „zmrzlých mužích“, tedy ve druhé polovině května.