Dům pro vozíčkáře by měl být přizpůsobený tak, aby se v něm mohl takto hendikepovaný člověk pohybovat a žít v něm. Těch míst, která se musí přizpůsobit, je víc než dost.

Uvažme, že vozíky dnes mají různé velikosti. Elektrické jsou mohutnější, těžší, ale zase mohou být užší, protože nepotřebují velká kola s obručí. U klasického vozíku tak raději počítejme s 90 cm šířky a 135 cm délky. Tento profil je základem pro výpočet všech prostor.

Dále si uvědomte další věci – například, že výška sedu je 51 cm, výška kolen 67 cm či výška područky 72 cm. Ty budete potřebovat při plánování prakticky všeho. Například oken. Mít okna ve standardní výšce znamená to, že vozíčkář z nich vidí jen oblohu. Na druhou stranu je zapotřebí vzít do úvahy, že francouzská okna by měla mít kovové zábrany, o které by se vozíčkář mohl zachytit. Pojďme se však podívat na ideální domy pěkně od začátku.

Vstup

Už vstup do domu musí být přizpůsobený pro vozíčkáře. Nájezdové rampy by měly být samozřejmostí. Pokud jsou zde schody, lze využít i zdvihacích plošin. (O výtazích a plošinách jsme měli dva články – o druzích a o praktických otázkách provozu výtahů v rodinném domě.) Následují vstupní dveře. Bohužel, to je velký kámen úrazu mnoha úřadů, které se sice tváří jako velmi bezbariérové, ale pak zjistíte, že dveře mají sice průřez 90 cm, na vozík by tedy stačit měly, ale jejich křídlo se neotevře dostatečně, a fortelný kovový rám křídla tak zužuje vstupní otvor o dalších 5 cm. Devadesáticentimetrové dveře by tak měly být základem, nad kterým je však se třeba i dále zamyslet.

Chodby v domě by měly mít průjezdní šířku minimálně 120 cm. Ještě lépe by bylo, kdyby měly šířku 150 cm. Musíme si totiž uvědomit, že prostor na základní manévrování invalidního vozíku bývá většinou 120 x 150 cm nebo kruh o průměru 150 cm na otočení o 360°.

ČTĚTE TAKÉ:

Pokud jsou u vstupních dveří schody dolů (například v paneláku), musí se dbát na zajištění, aby vozík po nich nemohl sjet dolů. Je třeba také dbát na manévrovací prostory, kde se předpokládá časté otáčení vozíku – u ramp, výtahů nebo u schránek.

Interiér

Prahy v interiéru být mohou. Vozík je dokáže překonat, ale jejich výška by neměla přesáhnout 2 cm. Je tedy lepší využít přechodové lišty, nejlépe s pozvolným nástupem. Tyto lišty jsou pak také vhodnou pomůckou pro vymezení pohybu vozíku, kdy jsou překonatelnou překážkou na místech, kde by mohlo hrozit zranění vozíčkáře. Myslíme tím například místa se sklonem, u schodišť, u větších skleněných ploch, které by mohl vozík lekce rozbít.

Pokud má vidět vozíčkář dobře z okna, mělo by mít parapet asi ve výšce 70 cm. Umístění ovládání otevírání oken by pak mělo být přesunuto také do této výšky. Velmi vhodná je pro vozíčkáře i možnost vyjetí na terasu či balkon. Bohužel tohle je jeden z největších problémů současnosti, protože bezpatkových okenních výplní na našem trhu najdete jen hrstku. Na balkoně a terase je důležitý protiskluzový povrch, aby se za mokra vozík nesmýkal.

Uvědomte si, že vozíčkář je velmi nízko, takže obyčejný stůl mu tak úplně nevyhovuje. Je proto lepší pořídit stůl se stavitelnými nohami a přizpůsobit ho konkrétnímu vozíku. Stejně tak je důležité umístění všech potřebných věcí na dosah ruky. Háčky na kabáty v tradiční výšce jsou zcela mimo dosah. Šatní skříně také musí změnit své seskupení polic a ramínek. Pokud je někde moc vysoko, umístěte do dosahu pomůcku, kterou bude moci vysoko umístěný předmět sundat. Na trhu jsou například mechanické kleště na prodlužovací násadě, které mohou výrazně pomoci při manipulaci.

Důležitou součástí pohodlného života vozíčkářů je pak postel umístěná do vhodné výšky. Snížit postel je na první pohled ideální, ale opak je pravdou, vhodné je mít postel ve stejné výšce, jako je sedák vozíku.

Příště se podíváme na úpravy kuchyně a sociálního zařízení.

Titulní foto: Thinkstockphotos.com