Minule jsem vám popisoval, jak je obtížné najít někoho, kdo vám poradí s financováním koupě bytu. Co z minulého blogu nakonec vyšlo? Asi to, že nejlepší je spolehnout se sám na sebe a boží prozřetelnost.

Jenže dnes vám budu vyprávět o něčem jiném. O něčem, kde potřebujete především dobré boty, pořádně pevné nervy a spoustu času. Povím vám o tom, jak jsme sháněli byt.

Bez, či přes realitku…

Sehnat byt, který neokupuje realitka, je dnes extrémní problém. Jsou všude. Je jich víc než bublinek v pivní láhvi. Víc jak blech v psím kožichu. Takzvaní „makléři“ na vás číhají na každém rohu a nebojí se žádných úskoků, léček a lhaní.

Začali jsme s tím, že chceme byt bez realitky. Proč jí platit za něco, co neprodává, za něco, co nemusí zprostředkovat… Na našem trhu jsou i taková místa, kde se dá sehnat byt takzvaně bez realitky. Jenže není všechno zlato, co se třpytí. Z dvaceti nabídek byly už čtyři nefunkční a dvanáct nevyhovovalo a čtyři byly jakžtakž vyhovující našim představám.

První telefonát skončil nezdarem – „Jděte už do XXX, vy XXX makléřský, nedělejte si ze mě XXX, jsem na serveru, kde jasně píšou, že vy XXX nemáte votravovat lidi, co tady inzerujou, ale já nedělám nic jinýho, než že vám zvedám ty XXX telefony a říkám, že to chci PRODAT BEZ REALITKY! Tak táhni do XXX! A že nejste makléř, ty XXX XXX, to znám. Takovejch XXX vykuků už mi dneska volalo padesát!“ Jistě jste pochopili, že vykřížkovaná slova jsou nepublikovatelná.

Druhý až čtvrtý telefonát také nedopadl nic moc. Domluvili jsme se na prohlídce, ale jaké bylo naše překvapení, když místo majitele stál u bytu makléř, který na nás významně mrkal, jako že to je přece v normě slušného chování.

Tak teda s realitkou

Tak to nakonec dopadlo tak, že večery jsme trávili v cizích bytech, doprovázeni makléři, kteří o daném bytě a lokalitě nevěděli zhola nic, ale snažili se vypadat jako mistři světa. Z našich pochůzek jsme nakonec vyvodili několik závěrů:

  • Realitním makléřem se může stát kdokoli. Stačí jen mít telefon, tužku a blok a tlustý kalendář. Víc vážně není potřeba. Zkušenosti, znalosti, slušné chování… Nic. Příklad za všechny. Jedna „makléřka“ nám vyprávěla, že nechápe, jak si někdo může vůbec koupit byt na hypotéku. :-o
  • Slovo po rekonstrukci znamená ledacos, většinou ale ne to, co to znamená ve skutečnosti. Jde většinou o domácí úpravy kuchyňských linek s křivě položenou dlažbou a nejlevnější plovoucí podlahou, která se už začíná loupat. Koupelny dělané „kozlíkem šikulou“, který se rozhodl, že každý nedodělek se dá zamáznout silikonovým tmelem. Příklad: V jednom bytě, který měl být po rekonstrukci, jsme nenašli nic, co by tomu nasvědčovalo. Jediný nástin slova rekonstrukce byla vymalovaná ložnice na růžovo. Bohužel se barva ve velkých plátech odlupovala ze zdí. Majitelka se se smíchem přiznala, že s dcerou experimentovaly a asi to málo zředily.
  • Slunný byt. Jsou dva druhy slunných bytů. Ten první znamená, že má okna pouze na jednu stranu, nejlépe jižní. Celý den tam pak svítí slunce, je tam vedro k zalknutí a pokoje nejdou vyvětrat. Druhá verze je ta, že slunce sem sice svítí, ale jen dvě hodiny denně, a to když se odráží od skleněné výlohy protějšího business centra. Většinou jde o 17.-18. hodinu, kdy se tu provází zájemci.
  • Originální řešení. Pokud tohle objevíte, připravte se na nejhorší. Panelákové byty kompletně obložené dřevem jak v chatě Jacka Londona, vlepená papírová stínítka do oken, aby vypadala jako renesanční balustrády, místo dveří půlkruhové vstupy, podhledy z polystyrenu a z nich trčící křišťálové lustry, paroží na stěnách, koupelna vyvedená celá v černé barvě, kde zcela pochopitelnou snahou bylo zaplnit mezeru na trhu s černými vanami nastříkáním bílé černým autosprejem…
  • Nutná rekonstrukce. Spočítejte si peníze. Solidní sumu peněz. Prostě tolik, abyste mohli byt zcela vybourat, vyrvat všechno, co se dá, a postavit to znova. Možná by bylo lepší zbourat a postavit znova celý dům.
  • V pěší dostupnosti. Většinou se jedná o zastávky MHD. Pokud není v inzerátu napsáno „zastávka před domem“, ale výše uvedená slova, pak to znamená pochodové cvičení každý den – patnáct minut na málo spolehlivý autobus, který má jezdit jednou za půl hodiny.
  • V zeleni. Domů v zeleni je v Praze nějak moc. Nezdá se vám? Třeba teď u našeho domu zbourali blok garáží a místo něj postavili jedenáctipatrovou obludu. Propagují to jako bydlení v přírodě. Že nejbližší příroda je přes ulici zarostlé odstavné kolejiště nádraží Praha – Libeň, to už nikoho nezajímá. A tak je to většinou. Buď v přírodě znamená truhlík na balkoně u souseda, nebo naopak les za domem, který ovšem značí, že centrum města je odtud dál než lednicko-valtický park.
  • O ceně je možné jednat. Majitelé si představují, že za byt by mohli získat, řekněme, 3 000 000 korun. Ale řeknou si, že to vyšponují na 3,5 milionu, a že když pak sleví, budou vypadat jako lidumilové, a přitom budou na svém. Druhá verze je ta, že makléři automaticky předpokládají tuto situaci a automaticky nabízejí slevy, i když je nemají posvěcené od klienta. Pak jim řeknou, že za jiné peníze to prodat nejde… Příklad: První slova makléře po našem setkání: „Tenhle byt je opravdu pěkný, ale vím, že ty peníze nemusí každého nadchnout. Kdybychom si ještě dnes plácli, tak vám garantuju, že majitele zlomím a stovku půjdem dolů. Co vy na to? Podívejte, mně je to jedno – já mám pět procent a pět procent z 3,0 nebo 3,1 milionů už mě nezabije.“