Za masožravou rostlinu je považována ta rostlina, která je schopná nalákat hmyz nebo jiné drobné živočichy, polapit je a zpracovat látky z nich získané. Předpokládá se, že tuto schopnost rozvinuly rostliny rostoucí v místech, kde je půda chudá na živiny, především na dusík.
Domovem jim jsou rašeliniště, mokřady a chudé kamenité oblasti. Nedostatek živin z půdy tyto rostliny kompenzují živočišnou stravou. Některé druhy se volně vyskytují dokonce i v horských oblastech v České republice.
Pokud je pěstujete v bytě, nemusíte mít obavy, že při nedostatku úlovků budou trpět hlady. Hmyz je pro ně spíš doplňkem stravy, nejsou na něm zcela závislé. Kdybyste jim naopak servírovali příliš mnoho much, mohlo by se stát, že je nezvládnou rychle zpracovat a kořist v pastích začne zahnívat. Krmivo tedy není až taková starost. Důležitější je substrát, umístění rostliny a vhodná zálivka.
Masožravým rostlinám se obecně daří v kyselé půdě, nejlepší volbou je proto vláknitá rašelina, kterou smícháte s křemičitým pískem v poměru 2:1. Tato kombinace vyhovuje mnoha druhům. Masožravky se většinou pěstují ve vitrínách, v akváriích nebo na okenním parapetu. V létě mohou na balkon, ale neměly by se příliš přehřívat. V letním období je pro ně ideální stálá teplota 25 °C, zimovat můžou při teplotě nižší, okolo 15 °C. Pozor, nezalévat tvrdou vodou, substrát by se neměl zasolit. Nejlepší je dešťová nebo demineralizovaná voda, naopak naprosto nevhodná bude voda ze studně.
A kde masožravky sehnat? Masožravé rostliny prodávané v květinářstvích a specializovaných obchodech bývají dovezené z Holandska, kde jsou pěstovány ve vyhřívaných sklenících, mohou být tedy choulostivější. Vyplatí se proto raději zapátrat na tuzemských výstavách masožravých rostlin nebo kontaktovat české zahradníky a pěstitele, kteří se na masožravky specializují a jejich rostliny jsou zvyklé na místní prostředí. Kontakty vám může poskytnout například česká společnost pěstitelů masožravých rostlin Darwiniana.